Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zákaz pracovněprávních vztahů mezi manžely


JUDr. Mojmír Vonka
3. 2. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Právní úprava obsažená v zákoníku práce zakazuje existenci základních pracovněprávních vztahů mezi manžely nebo partnery.

Foto: 123RF

 

Zákoník práce zakazuje pracovněprávní vztahy mezi manžely nebo partnery. Zákaz se ale nevztahuje na další blízké příbuzné a žádná omezení nejsou ani mezi druhy. Pojďme se na tuto oblast podívat více zblízka.


 
Ustanovení § 318 zákoníku práce (dále jen „ZP“) stanoví, že základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3 ZP nemůže být mezi manžely nebo partnery. Předmětné ustanovení tedy zakazuje existenci základního pracovněprávního vztahu mezi manžely (mezi mužem a ženou, kteří uzavřeli manželství) nebo partnery (mezi osobami stejného pohlaví, které vstoupily do partnerství).

Pozn.: Podle ustanovení § 656 odst. 1 občanského zákoníku vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzniká partnerství projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.

Za základní pracovněprávní vztahy, na které se předmětný zákaz vztahuje, považuje zákoník práce pracovní poměr (založený pracovní smlouvou nebo jmenováním) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Jelikož může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními předpisy (např. zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů), představuje zákaz existence základního pracovněprávního vztahu mezi manžely (partnery) opravdu významnou překážku v rámci společného (pracovněprávního) uplatnění manželů (partnerů).

Ustanovení § 318 ZP vylučuje nejen vznik základního pracovněprávního vztahu za trvání manželství (partnerství), ale i pokračování takového vztahu poté, co bylo v jeho průběhu manželství (partnerství) uzavřeno. Jinými slovy předmětné ustanovení zákoníku práce dopadá jak na situaci, kdy by chtěl jeden z manželů (partnerů) zaměstnat druhého manžela (partnera), tak i na situaci, kdy byl již mezi účastníky pracovněprávního vztahu uzavřen pracovní poměr (dohoda o práci konané mimo pracovní poměr) a teprve poté došlo mezi nimi k uzavření manželství (partnerství).

Samotné uzavření pracovněprávního vztahu mezi manžely (partnery) by tak bylo v rozporu se zákonem (bylo by neplatné). Totéž platí i pro pracovněprávní vztahy existující mezi budoucími manžely (partnery), přičemž tyto by měly ze zákona zaniknout dnem vzniku manželství (partnerství).

Zákoník práce však v obecných ustanoveních o rozvázání a skončení pracovního poměru ani na jiném místě výslovně nestanoví, jakým způsobem a kdy přesně má takový pracovněprávní vztah mezi manžely (partnery) skončit; podle judikatury i převažujícího názoru odborné veřejnosti by k tomu mělo dojít vždy ex lege (ze zákona) ke dni vzniku manželství (partnerství). To však může v praxi činit různé obtíže.

Pokud by například žádný z manželů (partnerů) neprojevil vůli takový pracovněprávní vztah (výkon práce) ukončit (např. dohodou), resp. by k tomu nebyl nějakým způsobem nucen (např. ze strany orgánu inspekce práce), lze jisté prvky nedokonalosti (nedomyšlenosti) této právní úpravy vypozorovat.

Také v případném sporu o neplatnost daného pracovněprávního jednání může vyvstat pochybnost, kdo by se této neplatnosti dovolával, případně proč by tak činil (zejména také proto, že o tom, zda je právní jednání neplatné, může závazně rozhodnout jedině soud).

V každém případě je ale zřejmé, že jak při uzavření základního pracovněprávního vztahu mezi manžely (partnery), tak při pokračování takového vztahu po uzavření manželství (partnerství), jde o právní jednání, které je v rozporu se zákonem, a mělo by být z tohoto důvodu považováno za neplatné.

Právní vztahy a skupiny osob, na které se zákaz nevztahuje

Právní úprava obsažená v zákoníku práce zakazuje tedy existenci základních pracovněprávních vztahů mezi manžely nebo partnery, resp. vztahuje se toliko na základní pracovněprávní vztahy (tj. pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) a výše uvedené skupiny osob (manžele a partnery). Nedotčena tak zůstává celá řada dalších právních vztahů, resp. okruh jejich účastníků.

Zákaz se tak nevztahuje např. na pracovněprávní vztahy mezi druhem a družkou, zaměstnavatel může navázat pracovněprávní vztah bez omezení i s dalšími blízkými (příbuznými) osobami, jako např. se synem, dcerou, bratrem, sestrou, se svým otcem nebo matkou apod.

Nedotčeny zůstávají i pracovněprávní vztahy v případech, kdy jeden z manželů (partnerů) je společníkem obchodní společnosti, členem družstva (příp. jiné právnické osoby) nebo členem jejich orgánů (např. i jako statutární orgán) a uzavírá pracovněprávní vztah s druhým manželem (partnerem). Takto sjednané pracovněprávní vztahy (mezi druhým manželem či partnerem a touto obchodní společností, družstvem či jinou právnickou osobou) nejsou zakázané, neboť jde o pracovněprávní vztah mezi obchodní společností, družstvem (příp. jinou právnickou osobu) na straně jedné a jedním z manželů (partnerů) na straně druhé. Nejde tedy o pracovněprávní vztah mezi manžely či partnery.

Uvedený zákaz nedopadá ani na jinou situaci, když nebrání účasti manžela (partnera) jako spolupracující osoby na podnikání druhého manžela (partnera). Pomáhá-li jeden z manželů (partnerů), který není podnikatelem, svému protějšku v podnikatelské činnosti, nebo vykonávají-li oba manželé (partneři) podnikatelskou činnost společně, jde o vztah občanskoprávní (nikoli pracovněprávní).

Zůstaneme-li v rovině občanskoprávní, pak je třeba zdůraznit, že občanský zákoník nezakazuje smlouvy o práci (v širokém slova smyslu) mezi manžely vůbec. V případě rodinného závodu, ve smyslu ust. § 700 a násl. občanského zákoníku, pak tento zákon společnou práci manželů v rodinném závodu dokonce předpokládá.

Jak vidno, mnohé z výše uvedených forem se svou povahou vzájemnému zaměstnávání manželů (partnerů) velmi podobají. Chtějí-li tak manželé (partneři) pokračovat ve „společném výkonu výdělečné činnosti“ i po uzavření manželství (partnerství), mohou zvolit například některou z výše uvedených a zákonem předvídaných forem, a dovoleným způsobem tak „obejít“ zákaz deklarovaný v ustanovení § 318 ZP.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Můžete podávat žádost o kompenzační bonus za květen 2021

11. 5. 2021 | Finanční správa přijímá žádosti o kompenzační bonus za květen 2021. Žádost můžete podat prostřednictvím webové aplikace, e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně, a to do 2. 8. 2021. Výše kompenzačního bonusu je až 1 000 Kč/den pro OSVČ a společníky malých s. r. o., pokud jim příjmy za bonusové období klesly alespoň o 50 %. Pro dohodáře činí výše příspěvku 500 Kč/den, stejně tak pro OSVČ a společníky malých s. r. o., kteří mají nařízenou karanténu či izolaci.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
KOUBEK elektroinstalace
LED osvětlení a elektroinstalace - prodej, montáž, poradenství
www.svitimlevne.cz

VV-IT s.p.
Sdružení podnikatelů poskytující komplexní služby
www.vvit.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2021 Souhrnné hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Kontrolní hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Přiznání DPH (za duben 2021)
31. 5. 2021 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
21,02 Kč
-0,012 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.05.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru