Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací
Pro pracovní poměr na dobu určitou je typické, že při jeho vzniku je účastníky pracovního poměru sjednána doba jeho trvání. Jaká pro něj platí pravidla a jaká jsou jeho specifika, si nastíníme v následujícím článku.
V novele zákoníku práce došlo ke změnám v doručování písemností. Jakými pravidly se budeme nově řídit ohledně doručování v pracovněprávních vztazích? Vše podstatné se dozvíte v následujícím článku.
V životě nastanou situace, kdy není možné plnit pracovní povinnosti jako obvykle. Víte, za jakých okolností mají zaměstnanci nárok na pracovní volno a náhradu mzdy, pokud kvůli překážkám na své straně nemohou pracovat?
Nezbytnou součástí pracovní smlouvy je také stanovení dne nástupu do práce. Musí se shodovat se dnem uzavření pracovní smlouvy? A co když den nástupu připadne na státní svátek či den pracovního klidu?
Místo výkonu práce, ve kterém má být sjednaný druh práce vykonáván, má zásadní význam pro vymezení pracovní cesty i z hlediska cestovních náhrad. Zákoník práce zároveň umožňuje i sjednání více míst výkonu práce v rámci jedné pracovní smlouvy.
Jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy je druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Může být v pracovní smlouvě uvedeno více druhů práce? A jaký vliv má na vymezení druhu práce pracovní náplň?
V závěrečné části našeho seriálu navážeme na předchozí díly o chybách zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích. Tentokrát se zaměříme na omyly zaměstnavatelů při ukončování pracovního poměru.
Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Jak v takovém případě postupovat? Lze si ujednat také smluvní možnost odstoupení od smlouvy?
Minule jsme se podívali na chyby zaměstnavatelů na začátku pracovněprávního vztahu. Nyní se zaměříme na častá pochybení, která vznikají ze strany zaměstnavatelů v jeho průběhu, a to propojením s teoretickým výkladem z pohledu zákoníku práce.
V současné době vyvstává řada otázek také v oblasti pracovního práva. Jaké možnosti má zaměstnavatel, když kvůli nedostatku zakázek nemůže dál provozovat svou činnost? Za jakých podmínek mohou zaměstnanci pracovat z domu, tedy na home office?
Cílený program na podporu zaměstnanosti, tzv. program Antivirus, by měl zaměstnavatelům kompenzovat ekonomické potíže vzniklé současnou situací. Kdo z něj může čerpat? Které náklady a do jaké výše zaměstnavatelům skutečně pokryje?
Ti, kdo se vrátí z Itálie, musí být kvůli koronaviru ve 14denní karanténě. Místo papírového tiskopisu jim mohou lékaři vystavovat eNeschopenky – a lidé ani nemusí kvůli tomu chodit do ordinace. Na co by si měli dát pozor lékaři, zaměstnavatelé i zaměstnanci?
Chybovat je lidské, a tak i v pracovněprávních vztazích dojde občas k omylu. Prostřednictvím příkladů upozorníme na některé z chyb, kterých se zaměstnavatelé nejčastěji dopouštějí při uzavírání pracovní smlouvy.
V posledním dílu seriálu o postupu před vznikem pracovního poměru si povíme o povinnostech, které ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v oblasti informační. S jakými informacemi musí zaměstnance seznámit?
Kvalifikovaní zaměstnanci jsou nezbytnou součástí každé úspěšné společnosti a jejich odborný rozvoj schopností a znalostí je tou správnou cestou k dosažení dobře odvedené práce. Víte ale, jaký je rozdíl mezi zvyšováním a prohlubováním kvalifikace?
Penále za neuhrazené pojistné na zdravotní pojištění