Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Novinky v oblasti právního jednání fyzických osob


Mgr. Jana Doušová
14. 4. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nezletilé osoby mohou od roku 2014 provozovat samostatnou výdělečnou činnost, za předpokladu souhlasu zákonného zástupce a soudu.

Foto: Fotolia

 

Od 1. 1. 2014 mohou podnikat i nezletilé osoby, pokud s tím bude souhlasit zákonný zástupce a soud. Svéprávnost může být omezena oproti dřívějšku pouze dočasně. Jaké další novinky nastaly v oblasti právního jednání fyzických osob od roku 2014?


 
Na úvod povídání o fyzických osobách bychom si měli říct, že došlo k zásadní změně terminologie. Od začátku roku se pojem způsobilost mít práva a povinnosti označuje jako právní osobnost, jež znamená mít způsobilost v mezích právního řádu k právům a povinnostem. Člověk ji má od narození až do smrti.
 
Další změna postihla termín způsobilost k právním úkonům, nově používáme svéprávnost. Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ), opouští také pojem právního úkonu, nahradil ho pojem právní jednání.
 
Ze všech změn, které se přijetím nového občanského zákoníku dotkly fyzických osob, bychom se zaměřili na novinky v úpravě svéprávnosti – dosažení částečné svéprávnosti emancipací, omezení svéprávnosti a nově na zavedení podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat.

Svéprávnost

Svéprávnost je vlastně způsobilost právně jednat, na základě které osoby vlastním právním jednáním nabývají práva a zavazují se k povinnostem. Jsou tedy pánem svých záležitostí. Svéprávnosti ani právní osobnosti se nelze vzdát.
 
Obecně se člověk stane plně svéprávným (zletilým) v den 18. narozenin. Ale i před dosažením zletilosti může osoba nabýt svéprávnosti v plném rozsahu uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti (tzv. emancipace). Uzavření manželství nezletilým alespoň věku 16 let umožňovala při vážném důvodu i stará úprava občanského práva. Nejtradičnějším vážným důvodem bylo, je a bude těhotenství.
 
Jedna z hlavních zásad nového občanského práva – autonomie vůle – naznačuje, že v soukromém právu se nechce bránit nezletilcům rozhodovat se dle svého rozumu a svobodné vůle. Proto se i rekodifikační komise v NOZ vrátila ke koncepci částečné svéprávnosti nezletilých.
 
NOZ přiznal člověku způsobilost právně jednat v těch záležitostech, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti dle jeho věku. K posuzování se musí přistupovat individuálně. Například se nám nebude zdát zvláštní, že si osmileté dítě v pekárně chce samo koupit rohlíky a že mu je i prodavačka prodá.
 
Naproti tomu by mu v obchodě s elektronikou neměli prodat mobilní telefon za deset tisíc korun bez doprovodu rodiče či jiného zákonného zástupce. Zákon dokonce výslovně ve svých ustanoveních počítá s tím, že dvanáctiletý je schopen přijmout informaci, vytvořit si vlastní názor a sdělit jej (§ 867), patnáctiletému umožňuje pořídit závěť § 1526.

Přiznání svéprávnosti

Zcela nový institut občanského práva (upravený v § 37) je přiznání svéprávnosti (tzv. emancipace). O přiznání svéprávnosti nezletilému rozhoduje soud. Návrh může soudu podat nezletilý nebo zákonný zástupce. Zákon zde stanovuje dvě podmínky. Nezletilý musí dosáhnout alespoň 16 let a musí být schopen se živit sám a obstarat si své záležitosti. S návrhem musí vyslovit souhlas zákonný zástupce, nebo nezletilý, pokud podává návrh zákonný zástupce.
 
Soud zváží, zda je návrh v zájmu nezletilého a zda jsou pro jeho emancipaci důvody. Poté nic nebrání tomu, aby soud návrhu vyhověl. Ačkoliv z pohledu soukromého práva může takto emancipovaná osoba jednat jako plně svéprávná, nebude „dohnání“ věku mít vliv na stanovené věkové hranice normami veřejného práva. To znamená, že i nadále pro něj platí zákaz prodeje alkoholu a tabáku, jako u všech osob mladších osmnácti let.
 
Autoři nového občanského zákoníku reagovali na vývoj ve společnosti (podnikání pomocí chytrých technologií atp.) a zakotvili do ustanovení § 33 NOZ možnost, za předpokladu souhlasu zákonného zástupce, nezletilým osobám provozovat samostatnou výdělečnou činnost – obchodní závod či jinou obdobnou výdělečnou činnost.
 
Tato činnost je opět podmíněna souhlasem soudu. Vydané rozhodnutí soudu nahrazuje podmínku dosažení určitého věku pro provoz samostatně výdělečných činností, které požaduje veřejné právo. Soud musí pečlivé zvážit všechny okolnosti, aby podnikání nebylo na újmu nezletilého.
 
Ustanovení § 34 NOZ nadále zakazuje práci osobám mladším patnácti let, tedy nejnižší věk nezletilých pro začátek výkonu závislé práce zůstává stejný jako dosud. Drobná změna je však v tom, že pracovněprávní vztah může nezletilý starší 15 let sjednat až po ukončení povinné školní docházky.
 
Nicméně poslední slovo bude mít zase zákonný zástupce, který může rozvázat pracovní poměr nezletilého (mladšího 16 let), je-li to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého. Občanský zákoník výslovně dětem umožňuje vykonávat uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (více se dozvíte v článku Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte).

Omezení svéprávnosti

V novém kodexu byl institut zbavení způsobilosti k právním úkonům (svéprávnosti) pro svoji tvrdost zcela vypuštěn, neboť soudy k němu sahaly až přespříliš. Dle statistik byl v České republice nejvyšší počet osob zbavených svéprávnosti v přepočtu na počet obyvatel v Evropě.
 
Soudci jej využívali často proto, že při rozhodnutí o omezení svéprávnosti musí soud výslovně uvést, v kterých záležitostech (právních jednáních) je osoba omezena. Samozřejmě to znamená vyšší časovou i věcnou náročnost při vyhotovení rozhodnutí. Při rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům soud zbavil člověka způsobilosti v plném rozsahu.
 
Napříště soudy mohou rozhodnout pouze o dočasném omezení svéprávnosti, ve výši maximálně tří let. Přistoupí-li k tomuto kroku, musí výslovně uvést rozsah omezení či například stanovit, že omezení se vztahuje jen k určitému jednání, jako je prodej nemovitosti.
 
Omezení svéprávnosti zákon připouští pouze v případě, že nepostačuje mírnější, méně omezující opatření (podpora při rozhodování, zastoupení členem domácnosti). Jedná se totiž o zásadní zásah do přirozených práv člověka, proto by soudy i omezení svéprávnosti měly využívat v krajním případě.
 
Nicméně i když je člověk omezen na svéprávnosti, nezbavuje ho to práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech života (svobodně se pohybovat, nakoupit v potravinách atp.).
 
Aby soud rozhodl o omezení svéprávnosti, musí být u člověka duševní porucha nejen přechodná, ale i dosahovat takové intenzity, že je překážkou k samostatnému právnímu jednání v některých záležitostech. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti soud jmenuje člověku opatrovníka. Musí přihlédnout k přání opatrovance a k jeho potřebám.

Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat

Jako první z podpůrných opatření vymezených v novém občanském zákoníku uvedeme nápomoc pro rozhodování. Prakticky tento institut přináší elegantní východisko, jak nechat svobodně právně jednat člověka s duševní poruchou, která nemusí být trvalá.
 
Podpůrce se pouze spoluúčastní jeho právního jednání a přeje-li si to tato osoba, poskytuje jí rady („podporu při rozhodování“). Bude to využívaná možnost u osob (většinou s mírnějším zdravotním postižením), jež starý zákon nechával bez ochrany. Účinnost smlouvy o nápomoci je podmíněna souhlasem soudu, který tak zabrání zneužití daného opatření.
 
Zastoupení členem domácnosti (§ 49 a násl. NOZ), tj. potomkem, předkem, sourozencem, manželem nebo partnerem nebo osobou, která se zastoupeným žila ve společné domácnosti alespoň tři roky před zastoupením, je logické využití rodinných vztahů ve fungujících rodinách pro jednání týkající se obvyklých záležitostí odpovídajícím životním poměrům zastoupeného.
 
Jednalo by se například o jednání s úřady ve věcech státní sociální podpory, sociálního zabezpečení atd. Zastoupenému zletilému, kterému duševní porucha neumožňuje samostatně právně jednat, se tak s jeho vědomím dostává pomoci od osoby jemu blízké.
 
Při nakládání s příjmy zastoupeného jsou zákonem stanovené přesné podmínky. I v tomto případě je nutné ke vzniku schválení soudu, který zjišťuje názor zastoupeného na zastoupení.
 
Posledním z podpůrných opatření v zákoně je předběžné prohlášení, které umožňuje člověku se zařídit do budoucna pro případ, kdy by ho v životě postihla některá z duševních chorob (např. Alzheimerova nemoc, demence).
 
Jak tento institut funguje? Jednoduše řečeno si zřídíte takovou „mentální závěť“. Formou veřejné listiny (notářským zápisem) nebo formou soukromé listiny (podobně jako u závěti) si dopředu zvolíte svého případného opatrovníka pro případ, že již nebudete schopni samostatně právně jednat, tak aby vám z vašeho jednání nevznikala újma.
 
Stanovíte si v prohlášení, jakých záležitostí se týká a kdo a jak má za vás v daných věcech jednat. Určíte tak svobodně osobu, v kterou máte v daný okamžik důvěru. Tento institut je např. v USA velmi využívaný. Se změnou koncepce dědického práva by se předběžné prohlášení mohlo objevovat jako jeden bod v testamentech.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
JRS, spol. s r.o.
Účetnictví, mzdy, daňové poradenství, personalistika, agentura práce.
www.uctoprolidi.cz

econac, s.r.o.
účetní a daňová kancelář na Praze 8 Ládví
www.econac.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,51 Kč
0,025 Kč
23,10 Kč
0,004 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru