Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Kdy můžete dát fotku svého známého na sociální sítě?


Mgr. Petr Otevřel
8. 9. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Málokdo si uvědomuje, že už samotné zachycení podoby člověka je možné jen s jeho svolením.

Foto: Fotolia

 

Řada lidí zveřejňuje fotografie svých známých na sociálních sítích, aniž by si byli vědomi možných právních rizik s tímto spojených. Za jakých podmínek můžete umístit fotku druhých osob na sociální sítě, se dozvíte v následujícím článku.


 
Nikdy nebylo snazší pochlubit se svým fotografiemi, než je tomu dnes. Na každé oslavě a podobné akci vznikají desítky i stovky fotografií nebo videí, které je možné několika tahy na smartphonu sdílet zejména prostřednictvím sociálních sítí, jako jsou Facebook, Twitter, Tumblr, Google+ a řada dalších.
 
Uživatelé sociálních sítí často umísťují fotografie včetně podobizny osob, aniž by si byli vědomi možných právních rizik s tímto spojených. Kdy tedy můžete umístit fotku svého známého na sociální sítě?
 
V tomto stručném článku není prostor podrobněji se zabývat osobnostními právy, „odbudeme“ je tedy pouze odkazem na čl. 10 Listiny práv a svobod, podle kterého má každý právo:
  • aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno,
  • na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života,
  • na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Tato práva zakotvená Listinou pak rozvádí a upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“) v § 81 a následujících ustanoveních. Profesionální i amatérští fotografové by si měli být vědomi toho, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany a je mimo jiné chráněna také jeho vážnost, čest a soukromí (§ 81 odst. 2 OZ).
 
Pro tento článek je pak podstatný zejména § 84 a § 85 OZ.

Fotografování lidí neboli zachycení podoby člověka

Málokdo si uvědomuje, že dle § 84 OZ už samotné zachycení podoby člověka „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Jen na okraj, „zachycení podoby“ je širším pojmem než vytvoření vnější podobizny, zejména fotografie. Tento článek se zabývá právě podobiznou ve smyslu vyobrazení člověka včetně jeho obličeje či jiných rysů umožňujících jeho identifikaci.
 
Dle § 85 OZ je souhlas potřebný také k rozšiřování podoby člověka. Pokud tedy někdo vyfotí kamarádku, jak zrovna na nějaké oslavě tančí rozjařená na stole, dopouští se už samotným pořízením snímku neoprávněného zásahu do osobnostních práv.

Zpřístupněním takové fotografie na sociálních sítích pak nabývá takový zásah nového rozměru, protože možnost šíření je nejen neomezená, ale v podstatě ji nelze efektivně zastavit – ani odstraněním fotografie z příslušného profilu nelze zabránit tomu, aby ji ještě před odstraněním mezitím začaly sdílet další osoby, nebo si ji stáhly na své počítače a telefony.

Je možno i bez souhlasu?

Občanský zákoník upravuje i výjimky ze shora uvedeného, kdy je možno šířit podobiznu i bez výslovného souhlasu fotografovaných osob. Pro účely tohoto článku je třeba zmínit jednak zobrazení podoby se souhlasem dotčené osoby „za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno“. V takovém případě dle § 84 odst. 2 OZ platí, že dotčená osoba „svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohla vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat“.
 
Zákon tedy řeší situaci, kdy samo pořízení fotografie probíhá s vědomím a se souhlasem fotografované osoby, aniž by tato osoba sdělovala výslovný souhlas ve smyslu „beru na vědomí a souhlasím s umístěním těchto fotografií na Facebook, Twitter a další sociální sítě.“ Podle § 84 odst. 2 OZ tedy postačí tzv. konkludentní souhlas, čili souhlas vyjádřený chováním a jednáním fotografované osoby.
 
Např. hromadné foto svatebních hostů bude zcela jistě rozmnožováno či rozšiřováno minimálně mezi zúčastněné osoby. Jeho zveřejnění na Facebooku nebo jiné sociální síti by snad mohlo být v dnešní době rovněž „rozumně předpokládáno“, i když i to může být sporné. Proto určitě neuškodí, když organizátor takového fotografování předem upozorní zúčastněné, že fotky budou zpřístupněny např. na Facebooku.
 
Další, obecnější výjimkou je tzv. vědecká, umělecká nebo zpravodajská licence dle § 89 OZ, která umožňuje pořídit podobiznu člověka bez jeho svolení a použít ji „přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství“.
 
Například účastník koncertu nebo jiné veřejné akce tak v rámci informování v novinách nebo internetových zpravodajských portálech může být zachycen na fotografii i bez předchozího souhlasu.
 
Na zpravodajskou licenci se může odvolávat nejen subjekt, který dlouhodobě poskytuje zpravodajství (novinář, reportér), ale výjimečně též osoba, která tak činí jednorázově. Nicméně i v případě zpravodajské licence musí ten, kdo se na ni odvolává, dbát na to, aby nebylo pořízení a zveřejnění podobizny využito „nepřiměřeným způsobem a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka“.

Znamená pózování na kameru vždy souhlas se zveřejněním?

Jak bylo uvedeno výše, fotografie osob pořízených bez jejich vědomí by zpřístupňovány bez souhlasu dotčených osob být neměly, byť se tak masivně děje.
 
Zajímavá je problematika zpřístupnění podobizen osob, které o fotografovi věděly a evidentně pro něj pózovaly, např. se usmívají. Zde by v případě sporu musel uživatel, který takové snímky zpřístupnil na sociálních sítích, prokázat, že dotčené osoby byly seznámeny s účelem a formou, jakou budou snímky rozšiřovány či zpřístupňovány.
 
Podobný případ řešily německé soudy, kdy žalovaný vydavatel zveřejnil fotografii ženy doprovázející politika na veřejné oslavě, která společně s ním evidentně zapózovala. Fotografie byla zveřejněna jako doprovodná fotka k textu o aféře dotyčného politika, spočívající v machinacích s cestovními náhradami. Poté, co vydavatel zveřejnil fotografii na svém internetovém portále, tak se dotyčná „doprovázející“ domáhala stažení.
 
Soud zdůraznil, že ani samotné pózování na kameru nepředstavuje souhlas se zveřejněním „všemi myslitelnými způsoby“, ale právě naopak – předpokladem tzv. konkludentního souhlasu se zveřejněním (viz český § 85 odst. 2 OZ) je to, že je fotografované osobě znám účel a rozsah, v jakém ke zveřejnění dojde, přičemž tento účel musí být jasně vysvětlen, nebo musí být vzhledem k jiným okolnostem naprosto zřejmý a bez nejasností.
 
Výklad konkludentního souhlasu je vždy restriktivní, nelze jej libovolně rozšiřovat ve prospěch fotografa, resp. toho, kdo fotografie rozšiřuje a sdílí.

Následky neoprávněného umístění podobizny na sociálních sítích

Pokud ten, kdo sdílí fotografie na sociálních sítích (ale i jinak) neprokáže, že má souhlas osob na nich zobrazených, popř. že se jedná o využití zákonné zpravodajské či umělecké licence, může dotčený požadovat upuštění od toho, aby byla jeho podobizna dále rozšiřována nebo sdílena na sociálních sítích (tzn. požadovat její odstranění).
 
A vedle toho se může rovněž domáhat odstranění následků s tímto spojených, zejména ve formě újmy (škoda, ale i nemajetková újma, viz § 2956 OZ a násl.).

Závěr

Skutečnost, že je velmi snadné zveřejnit fotku, na které je zachycena osoba z okruhu známých i zcela neznámých osob, ještě zdaleka neznamená, že je možné činit tak bez omezení a bez hrozby náhrady případné újmy. To by si měli uvědomit zejména ti, kdo na sociální sítě umísťují osoby jim zcela neznámé, nebo osoby, které by mohly zveřejnění příslušné fotografie pociťovat jako újmu a zásah do jejich soukromí, cti nebo důstojnosti.


Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
GDECO Trade Olomouc
Filtrace vody
www.reverzni-osmozy.cz

PORADCI s.r.o.
kompletní zpracování účetnictví a daňové evidence, daňové poradenství
www.danovy-por.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,59 Kč
0,010 Kč
23,14 Kč
-0,050 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru