Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Bydlení manželů dle nového občanského zákoníku


Mgr. Jana Doušová
3. 12. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Jeden z manželů nemůže ukončit nájem bytu bez souhlasu druhého manžela.

Foto: Fotolia

 

Dnes spolu lidé žijí a vedou společnou domácnost jak po uzavření manželství, tak i bez tradičního sňatku. Tento článek se zaměří na společné bydlení manželů po uzavření manželství. Co nového v této oblasti přinesl od roku 2014 nový občanský zákoník?


 
Je několik možností, kde spolu můžete jako manželé vést společnou rodinnou domácnost. Někteří manželé začínají společný život v nájemním bytě nebo domě. Jiní jsou schopni si pořídit vlastní bydlení za trvání manželství v rámci společného jmění manželů či v podílovém spoluvlastnictví. Další možností je, že nemovitost vlastní ještě před uzavřením manželství jeden z manželů a je tak v jeho výlučném vlastnictví.
 
Nový občanský zákoník se v rámci své druhé části upravující rodinné právo dosti podrobně věnuje pravidlům bydlení manželů. To znamená otázce, kde je vedena rodinná domácnost, ať už je právní titul užívání nemovitosti jakýkoliv. A hlavně se občanský zákoník v rámci rodinného práva snaží přednostně chránit nezletilé a nezaopatřené děti a na tuto zásadu hledí právě i v případě úpravy bydlení manželů.
 
Obecně zákon požaduje, aby se manželé dohodli, kde budou svoji rodinnou domácnost vést. V opačném případě je možnost, aby se jeden z nich v krajním případě obrátil na soud a ten následně rozhodl, co je v zájmu celé rodiny. Soud musí především zjistit názor a zájem dětí v rodině.
 
Někdy životní situace vyžaduje přestěhování celé rodiny, například při závažném zdravotním stavu, získání zaměstnání v jiném místě či péči o rodiče jednoho z manželů. V takových případech má druhý manžel tomuto požadavku vyhovět, ledaže důvody pro setrvání převažují nad důvody pro tuto změnu.
 
Další zákonnou možností, pokud existuje dohoda manželů, je trvalé oddělené bydlení manželů. Taková dohoda následně způsobuje takové právní důsledky jako opuštění rodinné domácnosti za úmyslem trvalého žití na jiném místě (např. ten manžel, který opustil rodinnou domácnost, je povinen přispívat na náklady rodinné domácnosti dle rozhodnutí soudu a dále dochází k majetkovému vypořádání až na obvyklé vybavení rodinné domácnosti).

Vznik práva na bydlení uzavřením manželství

Ustanovení § 744 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) zakládá právo bydlení při uzavření manželství druhému z manželů, který není výhradním vlastníkem bytu nebo domu. To znamená automatické získání tohoto práva uzavřením manželství.
 
Podobná úprava je i v případě nájemního bytu, kdy uzavřením manželství vzniká společné nájemní právo a manželé jsou ze společného nájemního práva zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Zákon v tomto případě ale umožňuje, aby se manželé dohodli i jinak, tedy aby společné nájemní právo uzavřením manželství automaticky nevzniklo.

Bydlení manželů a ochrana rodinné domácnosti za trvání manželství

Vlastní-li manželé nemovitost (dům, byt), kde se nachází rodinná domácnost, ve společném jmění manželů, je nutné ji spravovat společně. Například prodej či zatížení nemovitosti bez souhlasu druhého z manželů by mohly vést až k neplatnosti takového jednání, pokud by se jí manžel dovolával v souladu s ustanovením § 714 NOZ.
 
V případě, že nemovitost je ve výlučném vlastnictví jen jednoho z manželů, dává nově občanský zákoník druhému manželovi tzv. právo na bydlení, tak jak jsme si řekli výše (§ 744 NOZ). Dále je rodinné bydlení chráněno před zvůlí vlastníka nemovitosti, tj. jednoho z manželů. A to tak, že tento vlastník (manžel) nemovitosti nesmí bez souhlasu (písemného) druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo zřídit právo, které by bylo neslučitelné s bydlením manželů nebo rodiny.
 
Jednoduše řečeno se tedy manžel musí zdržet a předejít všemu, co by znemožnilo nebo ohrozilo bydlení manželů či rodiny (např. pronajal by byt někomu jinému, zřídil věcné břemeno omezující chod domácnosti atp.).
 
Jedinou možností, kdy tak může bez souhlasu druhého manžela učinit, je situace, že zajistí manželovi a rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. V případě, že se i přes tento výslovný zákonný zákaz manžel dopustí například prodeje nemovitosti, ve které bydlí jeho rodina, bez písemného souhlasu druhého manžela, je druhý manžel oprávněn se dovolat neplatnosti takového právního jednání. Což v důsledku zasáhne i do práv třetích osob, tj. například do práva kupujícího dané nemovitosti.
 
Proto v případě, že kupujete nemovitost od člověka, který je v manželství, je dobré vyřešit v rámci kupní smlouvy otázku písemného souhlasu druhého z manželů (§ 747 NOZ).
 
Stejná omezení platí i v případě bytu nebo domu v nájmu. Manželé musejí jednat společně, či po vzájemném písemném odsouhlasení. Například manžel nemůže ukončit nájem bytu bez souhlasu druhého manžela. Stalo-li se tak, je opět rodinná domácnost chráněna zákonem a druhý manžel se může dovolávat neplatnosti tohoto jednání.
 
Pro úplnost zákon v § 750 NOZ uvádí, že pokud se manželé dohodnou odchylně od výše uvedených pravidel, nesmí to nikdy ohrozit postavení jejich společného nezletilého dítěte, které s nimi žije v rodinné domácnosti a vůči němuž mají vyživovací povinnost.
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Reznickova
7. 12. 2018 12:48:58
Zdědila jsem RD před deseti lety po svých rodičích, jsem na LV výlučným vlastníkem, sourozence nemám. Ve zděděném domě jsem s manželem nikdy nebydlela, nikdo z nás nebyl a ani není přihlášen k trvalému či přechodnému bydlení, v tomto zděděném domě jsme nikdy nevedli ani společnou domácnost. Je v takovém stavu, jak jsem jej zdědila /opravy jsme žádné neprováděli/. Dům bych chtěla prodat, k tomu prý musí dát manžel souhlas. Nechápu NOZ, je toto vůbec možné? Manžel bude rozhodovat o mé nemovitosti? Můžete mi, prosím, odpovědět, jak to v tomto případě je? Ano, pochopila bych, kdybychom v něm vedli společnou domácnost. Jsme manželé, oba žijeme v různých městech a každý máme svůj byt. Eliška
Hlášení závadného obsahu

Dalibor
5. 12. 2018 10:55:39
Dobrý den, Pokud se stal jeden z manželů členem v bytovém družstvu, stává se svatbou členem družstva také manžel/manželka. Pokud ne co mají udělat, aby se členem BD stal i druhý z manželů?
Hlášení závadného obsahu

Jirku
27. 5. 2016 12:14:08
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat:
Co tvoří obvyklé vybavení rodinné domácnosti a jaký je jeho právní režim?

Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem

Michaela Jirků
Hlášení závadného obsahu

Pavel Stráský
6. 10. 2015 12:31:32
Zůstává nárok na Vdovský důchod při odděleném bydlení? S manželkou žijeme na různých adresách. Zůstává nárok na výplatu vdovského důchodu při úmrtí jednoho z nás? Děkuji za odpověď
Hlášení závadného obsahu

Helena Kosova
24. 4. 2015 15:07:10
jsem rozvedena bydlim s byvalym manzelem ve druzstevnim byte a nehodla se nikdo z nas vysztehovat ani vyplatit z bytu toho druheho. ale ja se chci vdat a muj budouci manzel by se mnou rad bydlel . muze se mnou v byte bydlet i pres nesouhlas exmanzela? Helena
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
Petr Ficek
účetní a daňové služby
seznam.cz

Jarmila Svobodová
Vedení účetnictví a daňové evidence
jarmilasvobodova.wbs.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,51 Kč
0,025 Kč
23,10 Kč
0,004 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru