Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Majetkové vypořádání po předčasném ukončení leasingové smlouvy


JUDr. Vladimíra Knoblochová
20. 6. 2011
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Nejvyšší soud ČR se v průběhu roku 2010 opětovně vyjadřoval k otázkám majetkového vypořádání v případě, kdy došlo k předčasnému ukončení leasingové smlouvy, přičemž v této otázce bylo vydáno i sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. září 2010. V tomto příspěvku si shrneme závěry, ke kterým Nejvyšší soud ČR dospěl a které se týkají především leasingu finančního.


 

Na úvod zopakujme, že právní úpravu leasingové smlouvy české právo neobsahuje, jde tedy o smlouvu nepojmenovanou. V praxi se přitom běžně rozlišují dva základní druhy leasingu – leasing finanční, jehož cílem je zpravidla následný převod vlastnického práva k předmětu leasingu leasingovému nájemci, a leasing operativní, jehož primární funkcí je pronájem určité věci na určitou dobu, který není uskutečňován za účelem nabytí vlastnického práva k předmětu leasingu.

V praxi je velmi časté, že leasingový nájemce řádně nesplní povinnosti vyplývající z leasingové smlouvy (např. nehradí řádně a včas leasingové splátky) a leasingový pronajímatel z tohoto důvodu odstoupí od smlouvy. Leasingová smlouva, případně obchodní podmínky, které jsou její nedílnou součástí, zpravidla obsahují nejen důvody, pro které je oprávněn leasingový pronajímatel odstoupit od smlouvy, ale i způsob majetkového vypořádání po případném odstoupení.

Součástí takového vypořádání pak často bývá i právo leasingového pronajímatele na úhradu všech sjednaných leasingových splátek (do nichž je třeba započítat i případnou akontaci), jejichž splatnost před odstoupením od smlouvy ještě nenastala. V četných sporech z leasingových smluv se mimo jiné řešilo, zda je něco takového vůbec možné sjednat, zda takové ujednání není v rozporu se zákonem, poctivým obchodním stykem či dobrými mravy.

Od leasingových splátek je nutné odečíst finanční náklady

Nejvyšší soud ČR se touto otázkou zabýval a dospěl k závěru, že si strany tento způsob vypořádání sjednat mohou a rozpor s poctivým obchodním stykem či dobrými mravy nedovodil. Uvedl ale, že od leasingových splátek je vždy nutné odečíst finanční náklady, které případně leasingový pronajímatel ušetřil v důsledku odstoupení od smlouvy (zejména úroky z úvěrů, jež leasingový pronajímatel nemusel hradit v důsledku předčasného ukončení leasingové smlouvy – tzv. odúročená finanční služba). Ze stejného důvodu je nutné od splátek odečíst i výtěžek z prodeje předmětu leasingu.

Na tomto místě je třeba upozornit, že při prodeji předmětu leasingu je leasingový pronajímatel povinen postupovat s náležitou péčí. Pokud by se prodejní cena předmětu leasingu podstatně odchylovala od obvyklé ceny (např. by leasingový pronajímatel prodal automobil, jenž byl předmětem leasingu, za 15 000 Kč, zatímco jeho obvyklá cena je 80 000 Kč), bylo by třeba při vypořádání vyjít z této obvyklé ceny.

Leasingový pronajímatel má po odstoupení rovněž právo na úhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s předčasným ukončením leasingové smlouvy, například nákladů na transport předmětu leasingu, jeho úschovu, zajištění a zpeněžení.

Při odstoupení od smlouvy můžou vzniknout další nároky

Nejvyšší soud se zabýval i o otázkou běhu promlčecí doby, která se v obchodněprávních vztazích řídí ustanovením § 394 odst. 1 obchodního zákoníku, tedy počíná pro obě strany běžet ode dne, kdy oprávněný od smlouvy odstoupil. Právo na vrácení předmětu leasingu jakožto právo vlastnické se samozřejmě nepromlčuje.

Při odstoupení od smlouvy mohou vzniknout i další nároky, např. nárok na náhradu škody či nárok na smluvní pokutu. Tyto nároky jsou zcela samostatné a nejsou součástí vypořádání podle ustanovení § 351 odst. 2 obchodního zákoníku. Promlčecí doba u těchto nároků běží vždy samostatně podle jejich charakteru.

Výše uvedené zásady vycházely z předpokladu, že smlouva, resp. závazkový vztah z leasingové smlouvy, se řídil obchodním zákoníkem. Pokud by se závazkový vztah řídil zákoníkem občanským, bude třeba při vypořádávání po odstoupení od smlouvy postupovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, tedy podle ustanovení § 451 a § 457 občanského zákoníku.

Tato ustanovení mají na rozdíl od ustanovení § 351 obchodního zákoníku kogentní povahu, což ale nevylučuje, aby účastníci uzavřeli dohodu o způsobu vypořádání bezdůvodného obohacení při odstoupení od smlouvy, budou-li respektovat zásady vyplývající z této kogentní právní úpravy, tj. že tímto vypořádáním nesmí dojít k bezdůvodnému obohacení jedné strany na úkor druhé.

I na výše uvedené je tedy třeba při uzavírání leasingové smlouvy pamatovat. Porušení leasingové smlouvy se totiž může významně „prodražit“.

Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
JCR Děčín
IT a systémový servis, provádějící instalace a správu programů.
www.ucetni-systemy.cz

HLEDÁTE DAŇOVÉHO PORADCE?
Vše od běžných konzultací až po převzetí celé účetní a daňové agendy.
www.filipmacoun.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,59 Kč
0,010 Kč
23,14 Kč
-0,050 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru