Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak pracovat se směnkami


Ing. Martina Truhlářová
23. 9. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Abychom mohli směnku vymáhat soudně, musíme dokázat, že byla směnka předložena k placení, ale nebyla proplacena.

Foto: 123RF

 

Směnky mohou hrát v účetnictví firem různou roli. A proto je dobré vědět, jaké jsou jejich povinné náležitosti, jak je lze vymáhat a jakým způsobem se o nich účtuje. Co je to cizí a vlastní směnka? Na jakou dobu splatnosti se mohou vystavit?


 

Co je vlastně směnka?

Současná legislativa neobsahuje definici směnky. Do konce roku 2013 uváděl zákon o cenných papírech směnku jako jeden z cenných papírů. Tento zákon byl však novým občanským zákoníkem zrušen a v pasáži o cenných papírech, kterou tento občanský zákoník obsahuje, již tato informace není. To, že je směnka cenným papírem, je tedy vyvozováno z její povahy. Směnka má tyto vlastnosti:
  • je abstraktním cenným papírem – tj. nemusí k jejímu vzniku existovat právní důvod, ale obstojí sama o sobě,
  • je listinným cenným papírem – tj. musí být vždy vystavena písemně,
  • je označována jako dokonalý cenný papír – to proto, že jsou na ní obsažena veškerá práva z ní plynoucí,
  • je dlužnickým cenným papírem, kterým se určitá osoba zavazuje zaplatit majiteli směnky určitou peněžní sumu v určitém místě a určitém čase,
  • musí obsahovat povinné náležitosti, dané zákonem, bez nichž je neplatná.
Povinné náležitosti směnky a jak s ní zacházet nám definuje zákon směnečný a šekový. Tento předpis rozděluje směnky na dva základní druhy:
  • směnka cizí,
  • směnka vlastní.
Tyto dva druhy se od sebe liší především počtem účastníků směnečného vztahu. Směnka vlastní (dva účastníci): výstavce na směnce deklaruje bezpodmínečný platební slib, že zaplatí příslušnou sumu na určitém místě a v určitém čase majiteli směnky – směnečnému věřiteli.

Směnka cizí (tři účastníci): směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz směnečníkovi, že má zaplatit příslušnou sumu osobě – majiteli směnky, na jejíž řad či jméno je směnka vydána, na určitém místě a v určitém čase. Tuto směnku vystavuje třetí osoba, tj. výstavce.

Směnka cizí musí obsahovat následující náležitosti, bez nichž není platná jako cizí směnka:
  • označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána,
  • bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu,
  • jméno toho, kdo má platit (směnečníka),
  • údaj splatnosti – není-li tento údaj uveden, platí, že je splatná na viděnou,
  • údaj místa, kde má být placeno – není-li uvedeno, platí, že místo uvedené u směnečníkova jména je platebním místem a zároveň i místem směnečníkova bydliště,
  • jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,
  • datum a místo vystavení směnky – není-li uvedeno místo vystavení, platí, že směnka byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce,
  • podpis výstavce.
Cizí směnka musí být směnečníkem přijata, tj. musí být akceptována. Přijetím se směnečník zavazuje k úhradě směnky ve splatnosti. Přijetí se píše na směnku, a to slovem „přijato“ nebo jiným slovem stejného významu, ke kterému se připojí podpis směnečníka. K přijetí stačí však i pouhý podpis směnečníka na první straně.

Vlastní směnka obsahuje následující náležitosti, bez nichž není platná jako směnka vlastní:
  • označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána,
  • bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu,
  • údaj splatnosti – pokud chybí, platí, že směnka je splatná na viděnou,
  • údaj místa, kde má být placeno – pokud není uvedeno, platí, že místo vystavení směnky je platebním místem a zároveň místem výstavcova bydliště,
  • jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,
  • datum a místo vystavení směnky – není-li udáno místo vystavení, platí, že směnka byla vystavena v místě, uvedeném u jména výstavce,
  • podpis výstavce.
Z hlediska splatnosti směnka může být směnka vystavena na viděnou (tj. při předložení), na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení, nebo na určitý den. Jiná doba splatnosti či postupná splatnost jsou neplatné.

Zaplacení směnky může být na celou směnečnou hodnotu nebo pro její část zaručeno směnečným rukojemstvím. To znamená, že se třetí osoba bude za směnku ručit, nebude-li směnka zaplacena, bude moci být po směnečném ručiteli vymáhána.

Rukojemství se píše na směnku nebo na přívěsek (list k ní připojený) a vyjadřuje se doložkou „jako rukojmí“ (nebo „per aval“) a podpisem ručitele. Pozor – pokud se však na líc směnky podepíše kdokoli jiný než směnečník nebo výstavce, tato osoba se stává automaticky směnečným ručitelem i bez napsané uvedené doložky – stačí tento podpis.

Každou směnku lze převést indosamentem tzv. rubopisem a převádějí se jím veškerá práva ze směnky. Indosament musí být bezpodmínečný, pokud je uvedena jakákoli podmínka, platí za nenapsanou. Neplatný je indosament tehdy, když je částečný, a považuje se za nevyplněný, pokud zní na majitele.

Indosament se píše přímo na směnku nebo na list s ní spojený – přívěsek, a musí jej podepsat ten, kdo směnku převádí. Směnka může být indosována i několikrát, není-li to indosantem zakázáno. Ostatní podrobnější podmínky indosamentu stanoví zákon směnečný a šekový.

Nejčastěji používané doložky jsou:
  • „bez protestu“ – viz níže v procesu vymáhání,
  • „per aval“ = „jako rukojmí“,
  • „nikoli na řad“ – znamená, že směnku nelze převést rubopisem (indosovat).

Jak vymáhat nezaplacenou směnku

Směnka je především považována za nástroj, díky kterému lze rychle a efektivně vymáhat dluhy. Proces vymáhání nezaplacené směnky funguje následovně:
  • Abychom mohli směnku vymáhat u soudu, je nutné nejprve prokázat, že směnka byla řádně předložena k placení a nebyla proplacena. Tomuto procesu se říká protestace směnky. K osvědčení této skutečnosti slouží sepsání veřejné listiny notářem nebo soudem. Majitel směnky tak formálně prokáže, že směnku neúspěšně předložil k placení. Pokud však směnka obsahuje doložku „bez protestu“, lze ji vymáhat bez sepsání protestace směnky.
  • Na návrh majitele směnky – žalobce – vydá soud směnečný platební rozkaz, pokud majitel předloží soudu originál směnky a soud o její pravosti nebude mít důvod pochybovat. V něm dlužníkovi uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá.
  • Pokud 15denní lhůta uplyne bez podání námitek, nebo soud rozhodne ohledně námitek ve prospěch majitele směnky a směnečný platební rozkaz nechá v platnosti, může majitel směnky předat směnečný platební rozkaz exekutorovi k vymáhání.

Účtování o směnkách

Účtování o směnkách upravuje Český účetní standard č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly, který definuje základní postupy při účtování cenných papírů a podílů za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami – podnikateli, účtujícími dle zákona o účetnictví a dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

O směnkách se účtuje jako o:
  • dluhových cenných papírech,
  • platebních prostředcích,
  • zajišťovacích prostředcích.
Jako o dluhových cenných papírech účtujeme o směnkách, které pořizujeme k efektivnímu uložení volných finančních prostředků.

Směnky takto pořízené s dobou splatnosti do jednoho roku se účtují na účtu 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti. Směnky s delší splatností než jeden rok pak na účtu 065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti.

Platební směnky dále dělíme na směnky pro soluto a pro solvendo:
  • pro soluto – placeno směnkou – původní smluvní závazek dlužníka zaniká a nově platí již pouze směnečný závazek,
  • pro solvendo – původní smluvní závazek nezaniká a dohromady se směnečným závazkem stojí souběžně vedle sebe. Úhradou směnky pak zanikají oba závazky současně.
Jako o platebních prostředcích účtujeme o směnkách, které jsou dlužníkem vydávány na splnění dluhu. Pro věřitele je směnka výhodnější, zlepšuje jeho pozici při případném vymáhání.

Pořizovací cenou u věřitele je hodnota pohledávky, která se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos (rozdíl mezi směnečnou sumou a pořizovací cenou směnky). Přijetí směnky u věřitele účtujeme včetně alikvotního úrokového výnosu na účtu 312 – Směnky k inkasu až do doby zaplacení dlužníkem. S tím, že úrokový výnos sledujeme na analytickém účtu k příslušnému účtu cenných papírů.

Věřitel se může rozhodnout, že bude chtít peníze inkasovat dříve, než je splatnost směnky, a pro tento případ využije eskont směnky úvěrové instituci.

Pokud úvěrová instituce (banka) směnku přijme, je převedena z účtu 312 na účet 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry v ocenění jmenovitou hodnotou – tj. směnečnou sumou a banka proti tomu poskytne věřiteli úvěr, který bude zachycen na účtu 232 – Eskontní úvěry, u dlouhodobého úvěru na účtu 461 – Bankovní úvěry. Vzniklý rozdíl mezi cenou, za kterou banka směnku eskontuje a směnečnou hodnotou se účtuje do nákladů.

U dlužníka se o těchto směnkách účtuje na účtu 322 – Směnky k úhradě, u dlouhodobých na účtu 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě.

Směnečný dlužník je v případě eskontu směnky povinen uhradit směnku přímo úvěrové instituci. Věřiteli zůstává dluh vůči úvěrové instituci až do dlužníkovy úhrady eskontované směnky. Pokud by nedošlo k její úhradě, banka věřiteli směnku vrátí a bude po něm požadovat zaplacení úvěru.

O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech (účty účtových skupin 75 až 79). V praxi se často setkáváme se zajištěním směnkou u bankovních úvěrů na podnikání a kontokorentů. Případně i v obchodní oblasti od nás dodavatele vyžadují při nastavení splatnosti faktur jejich zajištění směnkou.

V uvedených případech se jedná většinou o zvláštní typ směnek, tzv. blankosměnky – tj. směnky, na kterých chybí vyplněna směnečná částka a datum splatnosti. Tyto údaje může později vyplnit věřitel. Za jakých podmínek to smí věřitel udělat, bývá obsahem dohody o blankosměnce.

Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu indosamentu směnky, s výjimkou eskontu, se též účtují na podrozvahových účtech (účty účtových skupin 75 až 79), a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
KOUBEK elektroinstalace
LED osvětlení a elektroinstalace - prodej, montáž, poradenství
www.svitimlevne.cz

DOMEO KOUPELNY s.r.o.
e-shop s koupelnovým vybavením
www.domeokoupelny.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,51 Kč
0,025 Kč
23,10 Kč
0,004 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru