Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“


Ing. Filip Sinecký
29. 9. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Je lepší stát se OSVČ, nebo založit s.r.o.? Obě dvě varianty mají svá pro a proti, která je třeba důkladně zvážit.

Foto: Fotolia

 

Rozhodli jste se začít podnikat a nevíte, jestli se stát osobou samostatně výdělečně činnou, nebo raději založit společnost s ručením omezeným? Porovnejte s námi rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou a zvažte, co pro vás bude výhodnější.


 
Každý produktivní člověk, který chce pracovat a přitom nechce být zaměstnancem, se většinou stane podnikatelem. Tím se může stát ať už zřízením živnostenského listu, když začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo založením společnosti, nově korporace.
 
Většinou si v těchto případech začínající podnikatelé zakládají společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), které oproti ostatním obchodním korporacím mají výhody například v tom, že „eseróčko“ může založit i jen jediná osoba, není třeba upisovat akcie apod.
 
V případě, že se podnikatel rozhodne jít sice ze začátku poměrně náročnější, ale zato pro budoucí podnikání z právního a podnikatelského pohledu vhodnější cestou a založí si společnost s ručením omezeným, ve většině případů se stane i zaměstnancem svého vlastního „eseróčka“. Případně může své s.r.o. pomáhat jako společník. V tomto případě nebude pobírat mzdu, ale pouze podíl na zisku.
 
OSVČ musí ze svých příjmů po odpočtu výdajů odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Pojistné na sociální pojištění činí 29,2 % a zdravotní pojištění 13,5 %, celkem tedy 42,7 %. Kromě polovičního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění má OSVČ ještě výhodu v možnosti danit paušálními výdaji bez nutnosti sledovat skutečné výdaje pro podnikání.
 
Společnost s ručením omezeným musí odvést z rozdílu mezi výnosy a náklady daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Podíly společníků se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15 %. U s.r.o. podnikatel buď figuruje jako společník s odměnami bez zaměstnaneckého poměru, nebo jako zaměstnanec, případně kombinace obojího. Nebo může být zcela bez pravidelné odměny a vyplácet si jen podíly na zisku společnosti.
 
V případě zaměstnaneckého poměru zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění a zaměstnanec ze své mzdy pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

Co je výhodnější z pohledu daní, odvodů a pojištění?

Z pohledu daní, odvodů a pojištění se vyplácí samostatnému podnikateli podnikat jako OSVČ. Naopak v případě, že by byl zaměstnancem ve vlastní s.r.o., je tato varianta nákladově na odvody nejnáročnější. Zlatá střední cesta je, že společník (podnikatel) pobírá pouze podíly na zisku ze své společnosti.

Toto je však pouze jeden pohled na věc. Sice OSVČ mají nejmenší odvody do státního rozpočtu, ale také z něj čerpají nejmenší dávky zpět ve formě nemocenských, podpory v nezaměstnanosti, sociální a jiné podpory.
 
Z pohledu právního a podnikatelského se naopak jeví jako výhodnější podnikání pod s.r.o., jak ukazuje následující přehled. Konečné rozhodnutí a volbu vhodné formy podnikání však stejně musí udělat každý jednotlivec sám za sebe.
 
Tab.: Rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou
 
Fyzická osoba (OSVČ) Právnická osoba (s.r.o.)
OSVČ ručí za své závazky celým majetkem. Majitelé ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného základního kapitálu, nově i jen do výše jediné koruny.
Fyzická osoba může působit jako těžko zastupitelná se schopností plnění závazků v případě problémů. Právnická osoba působí důvěryhodněji. Snadněji buduje svou image. Na první pohled není zřejmé, zda je to jednočlenná společnost, nebo podnikání více osob.
Dobré jméno, které si fyzická osoba vybuduje, většinou padá s ukončením jejího aktivního pracovního života. S.r.o. každým rokem své existence buduje obchodní jméno a historii firmy, čímž zvyšuje svoji hodnotu nejen v očích obchodních partnerů.
Sociální a zdravotní pojištění nelze odečíst z daní. Sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance je daňově uznatelným nákladem. Navíc lze pro zaměstnance (i podnikatel sám pro sebe) získat benefity (např. příspěvek na životní pojištění apod.).
OSVČ musí platit nejen daň z příjmů (15 %), ale také sociální a zdravotní pojištění ze všeho, co vydělá, na druhé straně může uplatnit výdaje paušálem. Právnická osoba platí pouze daň z příjmů (19 %) a srážkovou daň ze zisku rozděleného mezi společníky (15 %).
OSVČ musí podnikat pod svým jménem, ke kterému může přidat odlišující dodatek. Případně může použít svou „značku“, ale oficiální (např. fakturační) údaje musí obsahovat jeho jméno. Společnost s r. o. podniká pod libovolným názvem, který si zvolí při založení, což je důležité při propagaci společnosti.
Některé společnosti se vyhýbají nákupu služeb od OSVČ, aby se vyhnuly obvinění ze švarcsystému. Společnosti a státní úřady často ve výběrových řízeních podmiňují účast právní formou s.r.o. nebo a.s. Lepší přístup k dotacím ze státního rozpočtu a EU.
OSVČ je v praxi vždy pouze společností o jednom člověku. Společnost s r. o. může expandovat navýšením vkladů, přistoupením nových společníků.
OSVČ nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobu. Řízení společnosti s r. o. je možné předat jednateli nebo dalším společníkům, případně určit jinou zodpovědnou osobu (např. prokurista).
Fyzická osoba v průběhu svého podnikání může zvyšovat cenu své práce, ale nebuduje žádnou hodnotu, kterou by bylo možné jednoduše převést na jinou osobu. Hodnota společnosti s r. o. se v čase zvyšuje, je možné ji prodat nebo předat potomkům. Navíc při ukončení podnikání je snazší převést s.r.o. jedinou smlouvou, než prodávat veškerý majetek OSVČ.

Zahájení podnikání

Při zahájení podnikání se každý podnikatel musí vypořádat s úřady. V případě OSVČ teoreticky stačí navštívit živnostenský úřad, kde si vyplní jednotný registrační formulář pro zřízení živnostenského oprávnění a nahlášení registrace na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Tím by OSVČ měla mít vše podstatné pro začátek podnikání vyřízené. Nicméně lze jen doporučit si jednotlivé registrace ještě na daných úřadech a institucích ověřit.
 
Při zakládání s.r.o. je proces poněkud zdlouhavější, jelikož se musí zajistit sídlo společnosti, k čemuž je zapotřebí souhlas vlastníka nemovitosti, dále notářský zápis o vzniku společnosti a rovněž živnostenské oprávnění jako v případě OSVČ, a to vše se musí předložit na obchodní soud.
 
Nemalým úskalím může být i zdánlivě banální věc, jako je název společnosti. Obchodní rejstřík odmítne zapsat název, který je podobný s již existující právnickou osobou a nepomůže ani např. zeměpisné rozlišení (ABC, s.r.o. a ABC ČR, s.r.o. apod.). Proto je velmi vhodné vymyslet dopředu více variant názvu a vše konzultovat s notářem ještě před provedením notářského zápisu.
 
Určitým ulehčením a zjednodušením může být koupě ready made společnosti. Tento krok sice vyjde dráž než založení čisté, nové společnosti, ale zase si můžete ušetřit spoustu administrativních a úředních povinností a zejména čas. Pro někoho může být nevýhoda, že v historii společnosti je vidět, že se jedná o koupi „z druhé ruky“, což ale pro běžný podnikatelský živost ničemu nemusí vadit.

Přechod z fyzické osoby na právnickou

I kdyby se podnikatel rozhodl začít jako OSVČ a v průběhu doby zjistil, že by pro něj přeci jen bylo výhodnější podnikat pod s.r.o., může kdykoliv (jednodušší bývá na přelomu roku, ale prakticky lze kdykoliv v jeho průběhu) převést své aktivity pod právnickou osobu.
 
Proces přechodu z OSVČ na „eseróčko“ je časově a administrativně poměrně náročný a po určitou dobu běží obě varianty podnikání současně. Důležité je řádně naplánovat faktický „obchodní“ přechod pod novou právní formu podnikání, a to nejen z hlediska obchodních partnerů, ale i úřadů a státních institucí.
 
Rozhodně nesmíte zapomenout, že po skončení zdaňovacího období, většinou kalendářního roku, se musí vypořádat daňové povinnosti jak za OSVČ, tak i za s.r.o., a to až do doby, než je jedna z činností (OSVČ) zcela ukončena, je nahlášeno ukončení podnikání na všech příslušných institucích apod.
 
Velice důležitou a někdy i opomíjenou skutečností je, že s.r.o. musí začít vést své účetnictví počínaje dnem jejího vzniku. Na rozdíl od OSVČ nestačí daňová evidence a už vůbec nelze počítat s uplatňováním paušálních výdajů procentem z příjmů.
 
Pro přechod z OSVČ na s.r.o. se většinou volí jedna z následujících (nejběžnějších) možností. Každopádně je dobré vše předem zvážit a promyslet, případně se poradit s daňovým poradcem:
 
  1. Založení nové s.r.o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s.r.o.
Přechod trvá relativně delší dobu, mimo jiné z důvodu oceňování podnikání OSVČ znalcem. „Eseróčko“ naváže plynule na podnikání OSVČ, takže obchodní partneři budou bez pochybností vědět, s kým nadále obchodují. Společnost s ručením omezeným přebírá veškerá práva a povinnosti od OSVČ.
 
  1. Založení nové s.r.o. a následný prodej podnikání (majetku) fyzické osoby do s.r.o.
Relativně rychlejší proces než v předešlém bodě, kdy dojde k „prodeji podniku“ jednorázově z OSVČ do s.r.o., ovšem i zde s nutností ocenění znalcem. Taktéž přechází veškerá práva a povinnosti na s.r.o.
 
  1. Založení nové s.r.o. a postupný převod majetku z OSVČ na s.r.o. a postupné ukončování podnikání OSVČ
Prakticky nejběžnější způsob přechodu a také nejlevnější. Zde ovšem nedochází k přechodu závazků z podnikání OSVČ na s.r.o. Převod majetku do s.r.o. je trochu komplikovanější, protože stejný majetek využívá OSVČ a s.r.o. teoreticky v jednom okamžiku.


Související článek:
Srovnání OSVČ a zaměstnance
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

sevcikovajindra@gmail.com
6. 2. 2017 17:53:40
dobrý den, je možné náklady na založení s.r.o. dát do nákladů nově vznikající společnosti s.r.o. nebo je musí zaplatit společníci jako soukromé osoby ? Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Radka
17. 8. 2016 12:03:32
Dobrý den, mohu se zeptat, jak je to s převodem OSVČ na s.r.o. Pokud si založím s.r.o. a prodám si do něj zásoby a majetek OSVČ, pak příjmy z tohoto majetku musím jako OSVČ zdanit, odvést DPH a zaplatit z nich sociální a zdravotní pojištění? Takže v případě převodu strojů v hodnotě např. 4 milionů (stroje už jsou téměř odepsané, takže si do nákladů nemůžu dát téměř žádnou zůstatkovou cenu, ale jejich tržní hodnota je okolo těch 4. mil., takže mi to celé půjde do příjmů), se pro mě jako pro OSVČ tento převod asi moc nevyplatí. DPH jako OSVČ odvedu, jako s.r.o. mi ho zase vrátí, daň z prodaného majetku OSVČ 15 % (tzn. 600.000), u s.r.o. je to náklad, ušetřím 19 % (ale musím to rozložit do pěti let, na dobu odepisování), a na sociálním a zdravotním odvedu 854.0000. Je to tak? Nelze to vyřešit nějak jinak?
Hlášení závadného obsahu

Martina
22. 7. 2016 15:13:42
Děkuji, to vím, ale jde mi o to, že bych nevyplácela žádnou odměnu nikomu, tj. ani společníkovi (stejná osoba jako jednatel). Je možné, aby firma neměla žádné mzdové náklady?
Hlášení závadného obsahu

Černý
22. 7. 2016 14:39:41
Funkce jednatele může být vykonávána i bezplatně.
Hlášení závadného obsahu

Martina
21. 7. 2016 21:58:45
Dobrý den, zajímalo by mě, zda mohu v jednočlenném s.r.o. bez zaměstnanců jako jednatel i společník nepobírat žádnou odměnu? V počátku podnikání by se mi to hodilo a odměnu bych si vyplácela třeba až v dalším roce. Předem děkuji za odpověď.
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
NEŽEHLÍCÍ KOŠILE
E-shop s pánskými a dámskými nežehlícími košilemi.
www.nezehlicikosile.cz

PALABA a.s.
Společnost vlastnící a spravující areál Komerční zóny Slaný
www.palaba.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,52 Kč
-0,015 Kč
23,01 Kč
-0,089 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 21.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru