Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

OSVČ zapsaná v živnostenském a obchodním rejstříku


Ladislav Kandler, DiS.
22. 9. 2014
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

logo podstránky

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Zápis do živnostenského rejstříku není totéž co zápis do obchodního rejstříku. Jaký je mezi tím rozdíl? Vyplatí se OSVČ dobrovolně zapsat do obchodního rejstříku? Nebude s tím spojeno více povinností než výhod? Pomůžeme vám s rozhodováním.


 
Pokud uvažujete o zahájení podnikatelské činnosti, můžete se setkat s různými názory a doporučeními, jak činnost zahájit. O tom, že je velmi důležité se dopředu seznámit se svými právy a povinnostmi, se přesvědčil již nejeden podnikatel. Je nezbytně nutné pochopit také zásady podnikání. K tomu patří dobře porozumět základním ekonomickým pojmům a termínům.
 
Proto si v dnešním článku poukážeme na oblast, ve které, ač by se to možná na první pohled nemuselo zdát, někteří zaváhají a zkomplikují si své podnikání do takových rozměrů, o kterých se jim možná na počátku ani nezdálo. Zaměříme se na rozdíly u OSVČ zapsaných v živnostenském rejstříku a OSVČ zapsaných v obchodním rejstříku.
 
Podnikání tzv. na „živnosťák“ patří mezi nejběžnější formu podnikání u nás. Živnostenské oprávnění (dříve živnostenský list) má dnes většina podnikatelů a i přes snahy jejich činnost ztížit, co to jde, nadále statečně vytrvávají. Proto se v tomto článku zaměříme zejména na ty podnikatele, kteří jsou tzv. „živnostníky“.

Živnostenský rejstřík

Jedním z nejdůležitějších kroků pro zahájení podnikatelské činnosti je získání živnostenského oprávnění a následný zápis do živnostenského rejstříku. To platí jak pro fyzické, tak právnické osoby. Živnostenský rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejně dostupný. Zde můžete libovolně vyhledávat a získávat údaje o všech podnikatelích zapsaných právě do tohoto rejstříku.
 
V § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, lze nalézt detailní informace o tomto rejstříku a také které údaje se do něj zapisují. Zároveň je zde uvedeno, jak lze, kromě elektronické cesty, získat výpis z tohoto rejstříku.
 
Z výše uvedeného tedy vyplývá jedna důležitá informace: Každý, kdo má živnostenské oprávnění, musí být v tomto rejstříku zapsán.

Obchodní rejstřík

Velmi často se setkáváme s tím, že si (nejenom) podnikatelé tyto dva rejstříky pletou a mezi sebou je zaměňují. To se však v důsledku může projevit jako zásadnější komplikace.
 
Na rozdíl od živnostenského rejstříku se do obchodního rejstříku nezapisují všechny podnikající osoby, které vlastní živnostenské oprávnění. To znamená, že neplatí často chybně uváděné pravidlo: Ten, kdo je zapsaný v živnostenském rejstříku, je automaticky zapsán v obchodním rejstříku. Obchodní rejstřík vede příslušný rejstříkový soud, kterým je krajský soud (v Praze jej vede Městský soud v Praze).
 
Oblast zápisu do obchodního rejstříku upravuje mimo jiné zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Z ustanovení § 42 až § 45 vyplývá, které subjekty mají povinnost se do obchodního rejstříku zapsat.
 
Jedná se o:
  • právnické osoby – obchodní společnosti a družstva,

  • fyzické osoby (podnikatele), které mají bydliště v ČR a o tento zápis sami požádají, případně jim to přikazuje právní předpis,

  • některé zahraniční osoby, jež provozují podnikatelskou činnost a

  • další osoby, pokud povinnost takového zápisu stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis.
 
„Běžná“ OSVČ tedy nemusí být do obchodního rejstříku zapsaná, ale může o to sama požádat.

OSVČ zapsaná do obchodního rejstříku

Pokud se OSVČ rozhoduje, zda se nechá do obchodního rejstříku zapsat, měla by tento krok pečlivě zvážit. Proč? Z tohoto právního úkonu vyplývá řada povinností, které nemusejí být vždy příjemné. Níže uvádíme tři z nich, které má každá OSVČ, která je zapsána do obchodního rejstříku.
 
  1. Povinnost vést účetnictví
Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Konkrétní ustanovení najdeme v § 1 odst. 2. Kromě jiného je zde stanoveno, že účetnictví mají povinnost vést fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku.
 
Velmi často se může jednat o značnou komplikaci, protože vedení účetnictví (dříve známého pod pojmem „podvojné účetnictví“) znamená značnou administrativní zátěž. Navíc, na rozdíl od vedení daňové evidence, vyžaduje zpracování účetních a daňových dokladů tímto způsobem velmi dobrou znalost účetní a daňové oblasti, nehledě na požadovanou znalost podvojného zápisu.
 
Prakticky vždy vedení účetnictví vyžaduje využití účetního a mnohdy až dohled daňového poradce. Tím se samozřejmě zvyšují náklady na podnikání, byť se nejedná o žádné drastické sumy. Samozřejmě, pokud zákon přikazuje, že vedení účetnictví je povinností, respektive že zápis do obchodního rejstříku je povinný, nedá se s tím nic nadělat. Dobrovolný zápis do obchodního rejstříku si však dobře promyslete.
 
  1. Zveřejnění účetní závěrky do sbírky listin
Stejně tak tato povinnost může do značné míry zkomplikovat život podnikateli, který se rozhodne zapsat do obchodního rejstříku, aniž by ho k tomu vedly vážnější důvody nebo mu to zákon výslovně přikazoval. O co se přesně jedná?
 
Účetní závěrkou se rozumí přehled finančních výkazů, jež sestavuje účetní jednotka (v našem případě tedy OSVČ zapsána do obchodního rejstříku) za účetní období, a to k rozvahovému dni, to znamená k poslednímu dni účetního období – nejčastěji k 31. 12. Tyto výkazy finančního charakteru seznamují s hospodařením firmy za dané období. Nejčastěji se s těmito výkazy můžeme setkat u právnických osob, ale právě skutečnost, že je OSVČ zapsána v obchodním rejstříku, zakládá povinnost zveřejnit tyto údaje i pro ni.
 
Pro OSVČ to znamená, že je povinna zveřejnit zejména rozvahu, výkaz zisku a ztráty, včetně přílohy.
 
Navíc, tato povinnost je zakotvena přímo českou legislativou (vyplývá z ustanovení § 21a již zmíněného zákona o účetnictví). Účetní závěrka se zveřejňuje uložením do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu. Vyhláška č. 562/2006 Sb. zde stanovuje povinnost zakládat listiny určené do sbírky listin výhradně v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Tyto dokumenty je možné zasílat buď elektronickou poštou, nebo na datovém nosiči. Za nesplnění této povinnosti hrozí každé účetní jednotce pokuta.
 
  1. Vystavování účetních dokladů
Běžná OSVČ, navíc ta, která není plátcem DPH, vystavuje faktury a prakticky zde není předepsaná forma, kterou musí takovýto doklad splňovat. Jinak tomu je samozřejmě u plátců DPH, ti mají povinnost vystavovat daňové doklady, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zapsáni v obchodním rejstříku.
 
Nicméně pokud je ale OSVČ, neplátce DPH, zapsána do obchodního rejstříku, vyplývá jí povinnost vystavovat účetní doklady. To je další rozdíl a možné zkomplikování situace, neboť tato skutečnost vyžaduje dobrou znalost příslušných právních předpisů. Více o tomto pojednává článek na Portálu POHODA Faktura nebo daňový doklad?
 
Výše jsme zmínili pouze některá z úskalí, která mohou nastat. V případě nejasností požádejte o konzultaci daňového poradce, aby s ohledem na váš obor podnikání a konkrétní situaci vyhodnotil a doporučil optimální řešení.

Běžná OSVČ neboli nezapsaná do obchodního rejstříku

Vzhledem k výše napsanému již můžete sami zhodnotit, jaké hlavní rozdíly plynou z obou variant. Jednodušší a méně administrativně náročná je samozřejmě varianta být nezapsaný do obchodního rejstříku.
 
Níže stručně uvádíme některé z těchto výhod:
  • Namísto vedení účetnictví postačí vést např. daňovou evidenci, která je mnohem jednodušší.

  • Menší administrativní zátěž nevyžadující svěření se do pravidelné péče účetního či daňového poradce. Často podnikatelům postačí svěřit účetní firmě své podklady pro sestavení daňového přiznání. To samozřejmě neplatí pro plátce DPH nebo pro obor podnikání vyžadující pravidelnou evidenci (např. stavebnictví, pohostinství apod.).

  • Okamžitý přehled o příjmech a výdajích, neúčtujete tedy o nákladech a výnosech, jako tomu je při vedení účetnictví. Prakticky okamžitě tak víte, jak jste na tom pro daňové účely.

  • Není zde v zásadě nutnost řídit se zákonem o účetnictví, např. pokud jde o vystavování účetních dokladů.

  • Odpadá povinnost se zveřejněním účetní závěrky ve sbírce listin.

  • V případě ukončení podnikání postačí tuto skutečnost oznámit na příslušné instituce – živnostenský úřad, finanční úřad, Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. V případě OSVČ zapsané do obchodního rejstříku je situace opět komplikovanější. V takovém případě je zde potřeba kromě žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku podanou na příslušný soud také přiložit písemný souhlas správce daně (finančního úřadu) s ukončením podnikatelské činnosti.
 
Jistě byste našli další výhody a podněty, nicméně jsme se zaměřili na ty nejdůležitější.

Dvakrát měř, jednou řež

Často toto moudré přísloví připomínáme svým ratolestem nebo jej sami známe ze svého dětství, kdy nám jej rodiče či prarodiče zmiňovali, pokud jsme měli učinit nějaké rozhodnutí. A právě toto úsloví se hodí i pro tento případ. Dříve, než se pustíme do podnikání a začneme si „vyběhávat“ nezbytné formality, nezapomeňme si dopředu zjistit, které předpisy se na nás opravdu vztahují.
 
Možná to bude znamenat vyhledat odborníka, např. daňového poradce či zkušeného účetního. Z vlastní praxe však můžeme říci, že se to skutečně vyplatí. Někteří podnikatelé až pozdě zjišťují, jakého kroku se mnohdy zbrkle dopustili. A cesta zpět je velmi krkolomná.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

JD
25. 1. 2017 9:04:47
Má vůbec nějakou výhodu dobrovolný zápis do OR?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
BUĎFiT - masérská škola
masérské kurzy nejen pro profesionály, ale i pro širokou veřejnost.
skola.budfit.info

CEZNA CZ s.r.o.
nábytek prodej výroba velkoobchod
www.cezna.cz

Daňový kalendář

25. 11. 2019 Souhrnné hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Kontrolní hlášení (za říjen 2019)
25. 11. 2019 Přiznání DPH (za říjen 2019)
2. 12. 2019 Daň z nemovitých věcí (2.splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,59 Kč
0,010 Kč
23,14 Kč
-0,050 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.11.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru