Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Účinnost od: 1. 1. 2019
Účinnost do: 31. 12. 2019

ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ

§22

Kontrola placení pojistného

§22 (1) Pověření zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou oprávněni provádět v souvislosti s výběrem pojistného kontrolu plateb pojistného. K provedení kontroly je pověřený zaměstnanec povinen prokázat se služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním k takové činnosti, vydaným jejím ředitelem.

§22 (2) Kontrolou zjišťuje pověřený zaměstnanec správné stanovení vyměřovacího základu, výše pojistného a jeho včasné placení.

§22 (3) Kontrola se provádí u plátce pojistného nebo v místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu. Plátce pojistného, u něhož je prováděna kontrola, je povinen ve vztahu k pověřenému zaměstnanci

a) předložit na vyžádání účetní a jiné doklady, jež jsou pro správné stanovení a placení pojistného rozhodné, anebo o které pověřený zaměstnanec požádá a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pověřený zaměstnanec pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti,

b) nezatajovat doklady, které má plátce pojistného k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí,

c) zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly,

d) zapůjčit potřebné doklady i mimo prostor provádění kontroly.

§22 (4) Plátci pojistného a třetí osoby jsou povinny poskytnout pověřenému zaměstnanci veškerou pomoc potřebnou k účinnému provedení kontroly.

§22a

Tam, kde se v tomto zákoně uvádí zaměstnavatel, rozumí se tím u státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad. (Pozn. č. 54: § 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.)

§23

Povinnost zachovávat mlčenlivost

§23 (1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného.

§23 (2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis. (Pozn. č. 25c: Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.)

§23 (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. (Pozn. č. 39a: Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.)

§23 (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti.

§23 (5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

§23 (6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout

a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,

b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného,

c) informace získané při výběru pojistného Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona, (Pozn. č. 25d: Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.)

d) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů,

e) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,

f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona (Pozn. č. 39: Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly,

g) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,

h) živnostenským úřadům, u nichž osoby samostatně výdělečně činné podnikající na základě živnostenského oprávnění podaly oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, údaje potřebné k plnění povinností podle zvláštního právního předpisu. (Pozn. č. 40c: Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.)

§23 (7) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 6 nepoužije.

§23 (8) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

§23 (9) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

§23 (10) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

Povinnosti plátců pojistného

§24

§24 (1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů je povinna při plnění oznamovací povinnosti (Pozn. č. 31: § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.) sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je tato osoba povinna doložit. Osoba samostatně výdělečně činná, která podle zvláštního právního předpisu účtuje v hospodářském roce, je povinna vždy do 31. března kalendářního roku oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude podávat daňové přiznání, pokud tak učiní později než k tomuto datu.

§24 (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání (Pozn. č. 32: § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.

§24 (3) Změní-li se dodatečně údaje oznámené podle odstavců 1 a 2, jsou tyto osoby povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2.

§24 (4) Osoba samostatně výdělečně činná podnikající na základě živnostenského oprávnění může oznámení uvedená v odstavci 1, jsou-li podávána při zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti, učinit na předepsaném tiskopise (Pozn. č. 40d: § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb.) u příslušného živnostenského úřadu; povinnost učinit tato oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny se v tomto případě považuje za splněnou.

§24 (5) Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo oznámení předáno příslušné zdravotní pojišťovně, nebo podáno v případech stanovených v odstavci 4 příslušnému živnostenskému úřadu, nebo den, v němž byla podána poštovní zásilka obsahující oznámení.

§24 (6) Podání podle odstavce 2 lze učinit rovněž datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky; příslušná zdravotní pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit tímto způsobem.

§25

§25 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti (Pozn. č. 31: § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.

§25 (2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

§25 (3) Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují.

§25 (4) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance.

§25 (5) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit.

§25a

Pravděpodobná výše pojistného

§25a (1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.

§25a (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, (Pozn. č. 42: § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.

§25a (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

§25a (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.

§26

Pokuty

§26 (1) Za neplnění nebo porušení povinností stanovených v § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 větě druhé může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

§26 (2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

§26 (3) Pokud jde o způsob placení a vymáhání a promlčení pokut, postupuje se stejně jako u pojistného. (Pozn. č. 33: § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.)

§26 (4) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

§26a

Úhrada odvedeného pojistného

Pokud se podle zvláštního předpisu (Pozn. č. 34: Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.) uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce (Pozn. č. 35: § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, (Pozn. č. 36: § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.) pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.

§26b

Počítání času

§26b (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

§26b (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

§26b (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

§26c

Odepsání dluhu

§26c (1) Dlužné pojistné, penále a pokuty a přirážky k pojistnému může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.

§26c (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.

§26d

Doručování písemností

§26d (1) Skutečnosti významné pro plnění povinností plátce pojistného oznamuje zdravotní pojišťovna plátci pojistného zpravidla doručením úřední písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence nebo svými zaměstnanci.

§26d (2) Skutečnosti, s nimiž tento zákon spojuje právní důsledky k tíži plátce pojistného, a skutečnosti, o nichž tak stanoví zdravotní pojišťovna, se plátci pojistného oznamují doručením úřední písemnosti do vlastních rukou.

§26d (3) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručování zdržuje, uloží ten, kdo písemnost doručuje, písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, jejíž písemnost má být doručena, a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

§26d (4) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno; na to musí ten, kdo zásilku doručuje, adresáta upozornit.

§26d (5) Písemnosti určené právnickým osobám se doručují pracovníkům oprávněným za tyto osoby přijímat písemnosti. Není-li jich, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, ostatní písemnosti kterémukoliv jejímu pracovníku, který písemnost přijme. Stejně se postupuje, ustanovil-li si adresát písemnosti u držitele poštovní licence osobu k přijímání docházejících zásilek.

§26d (6) Není-li zdravotní pojišťovně znám pobyt nebo sídlo plátce pojistného nebo nezdržuje-li se plátce pojistného v místě svého pobytu nebo sídla anebo na adrese pro doručování, které oznámil zdravotní pojišťovně, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením. Oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení.

§26e

Poskytování informací plátcům pojistného

Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.

§27

Centrální registr pojištěnců

§27 (1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vede registr všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění (dále jen "centrální registr pojištěnců") a spravuje jej (dále jen "správce centrálního registru pojištěnců")". Centrální registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o pojištěncích: rodné číslo, případně jiné číslo pojištěnce, jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, adresu pobytu, datum vzniku a zániku pojistného vztahu u příslušné zdravotní pojišťovny; u pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, časové období, v němž je plátcem pojistného stát, označení skupiny pojištěnců, datum odhlášení se ze zdravotního pojištění a přihlášení se do zdravotního pojištění v České republice podle zvláštního právního předpisu, (Pozn. č. 27d: § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002 Sb.) nestanoví-li tento zákon jinak. Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení centrálního registru pojištěnců o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení centrálního registru pojištěnců a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných informací. V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu (Pozn. č. 24: § 10 odst. 1 a § 11 písm. a až c) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona ČNR č. 15/1993 Sb.), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikne, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně na nástupnickou zdravotní pojišťovnu.

§27 (2) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu správce centrálního registru pojištěnců a ve lhůtách tímto správcem stanovených sdělovat správci údaje potřebné pro vedení centrálního registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.

§27 (3) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje údaje o změnách v registru, týkající se počtu pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, vždy ke 12. dni v měsíci dalším zdravotním pojišťovnám, zřízeným podle zvláštního zákona (Pozn. č. 28: Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.).

§27 (4) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje informace o účasti pojištěnců na veřejném zdravotním pojištění a příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně poskytovatelům zdravotních služeb.

§27 (5) Na úhradě nákladů za vedení centrálního registru pojištěnců a za správu zvláštního účtu pro přerozdělování se podílejí další zdravotní pojišťovny (Pozn. č. 28: Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.) podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je správce centrálního registru pojištěnců povinen vést odděleně od ostatních nákladů.

§27a

§27a (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje správci centrálního registru pojištěnců pro účely vedení tohoto registru

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).

§27a (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

§27a (3)

Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,

b) rodné příjmení,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) státní občanství,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) rodné číslo matky; pokud nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození matky,

i) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

§27a (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna,

b) rodné příjmení,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) státní občanství,

f) druh a adresa místa pobytu,

g) platnost oprávnění k pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,

i) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení matky nebo otce a jejich rodné číslo; nebylo-li rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k) datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

§27a (5)  Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo.

§27a (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav

§27a (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§27a (8) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje podle § 27 odst. 1 Ministerstvu vnitra na jeho žádost podklady potřebné k ověřování pravdivosti a přesnosti údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel v rozsahu údajů uvedených v odstavci 3; tyto podklady jsou poskytovány v listinné podobě nejpozději do 5 pracovních dnů od doručení žádosti

§27b

Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti osob

§27b (1) Pro účely utajení zpravodajských služeb, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při činnostech uvedených v § 1 tohoto zákona.

§27b (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít

a) příslušníci

1. zpravodajské služby České republiky,

2. Policie České republiky,

3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,

4. Hasičského záchranného sboru České republiky,

b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky a

c) subjekty podílející se na provádění veřejného zdravotního pojištění.

§27b (3) O zvláštních postupech podle odstavce 1 rozhoduje vláda.

§28

Tiskopisy

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vydává tiskopisy potřebné k hlášení údajů stanovených tímto zákonem. Tyto tiskopisy jsou plátci pojistného povinni používat. Tiskopisy, které v případech stanovených tímto zákonem (§ 24 odst. 4) používají osoby samostatně výdělečně činné vůči živnostenským úřadům, se vydávají po projednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.

§28a

§28a (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 vypočtenou z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

§28a (2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 35 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.

§28b

§28b (1) Zálohu na pojistné, kterou zaplatil zaměstnavatel do 20. ledna 1993, vrátí zdravotní pojišťovna, která zálohu přijala, ve dvou splátkách splatných do 15. března a do 15. června 1994. K tomu sdělí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně výši zaplacené zálohy, číslo účtu, na který byla zaplacena, a den jejího zaplacení.

§28b (2) Pohledávku za zdravotní pojišťovnou podle odstavce 1 nesmí zaměstnavatel započíst proti pohledávce zdravotní pojišťovny na pojistné. Ustanovení § 14 se nepoužije.

§28b (3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995.

§28b (4) Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 18 odst. 4 postupuje pojišťovna i v případě penále, které měla pojišťovna vyměřit nebo vymáhat do dne účinnosti těchto ustanovení, avšak do dne jejich účinnosti tak neučinila.

Oddíl II

§29

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 3 prvé větě se za slova "na další mateřské dovolené" vkládají slova "a mužů po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje podle právních předpisů o nemocenském pojištění peněžitá pomoc".

2. V § 6 odst. 4 písm. b) se na konci připojují slova "muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění,".

3. V § 6 odst. 4 se připojuje písmeno j), které zní:

"j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů, (Pozn. č. 8a: § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.) "

4. V § 6 odst. 4 se připojuje písmeno k), které zní:

"k) osoby bez zdanitelných příjmů (Pozn. č. 8b: § 3 odst. 5 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.) trvale pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku."

5. § 7 odst. 4 se vypouští.

6. V § 7 odst. 5 se slova "poplatek z prodlení" nahrazují slovem "penále".

7. Nadpis § 8 zní: "Výše a způsob placení pojistného a penále".

8. V § 8 odst. 1 se slova "poplatku z prodlení" nahrazují slovem "penále".

9. § 14 odst. 4 zní:

"(4) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci.".

10. V § 18 odst. 1 se za slovo "pokut" vkládá slovo "penále".

11. § 18 odst. 2 zní:

"(2) Na rozhodování zdravotních pojišťoven se vztahují obecné předpisy o správním řízení. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.".

12. V § 18 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, dvou zástupců Ministerstva zdravotnictví České republiky, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, jednoho zástupce Ministerstva financí České republiky, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více jak dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. K prvému jednání svolá členy rozhodčího orgánu ředitel zdravotní pojišťovny. Na tomto prvém jednání si členové rozhodčího orgánu zvolí ze svého středu předsedu, který nadále svolává a řídí jednání rozhodčího orgánu.

(4) Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém stupni, použijí se obdobně ustanovení správního řádu o rozkladu.".

13. V § 18 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 5.

14. Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:

"§ 20a

Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví bylo způsobeno jednáním právnické nebo fyzické osoby.".

Oddíl III

§30

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. § 22 odst. 5 zní:

"(5) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.".

2. § 23 odst. 4 zní:

"(4) Zástupce pojištěnců volí okresní shromáždění okresu, v němž má Okresní pojišťovna sídlo. Zástupce pojištěnců Pražské okresní pojišťovny volí zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zástupce pojištěnců Okresní pojišťovny města Brna, Ostravy a Plzně volí zastupitelstva těchto měst.".

§31

Zdravotní pojišťovny nejsou v roce 1993 povinny vytvářet rezervní fond.

§32

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

* * *

Zákon ČNR č. 10/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon ČNR č. 15/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993. Zákon č. 161/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1993. Zákon č. 324/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994. Zákon č. 42/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 21. března 1994. Zákon č. 241/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995. Zákon č. 59/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. května 1995. Zákon č. 149/1996 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1996. Zákon č. 48/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1997, s výjimkou § 15 odst. 10 věty první a § 59 bodu 5, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1998, a pozbyl účinnosti dnem 30. června 1998. Zákon č. 127/1998 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. června 1998, s výjimkou čl. III bodů 1 až 8 a čl. IV, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zákon č. 29/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000. Zákon č. 118/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2000. Zákon č. 258/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon č. 492/2000 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon č. 138/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2001. Zákon č. 49/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 8. února 2002. Zákon č. 176/2002 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2002. Zákon č. 424/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zákon č. 437/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zákon č. 455/2003 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. Zákon č. 53/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004. Zákon č. 438/2004 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2004. Zákon č. 123/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. března 2005. Zákon č. 381/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zákon č. 413/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zákon č. 545/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. Zákon č. 62/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 8. března 2006. Zákon č. 117/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006. Zákon č. 189/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. Zákon č. 214/2006 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2006. Zákon č. 261/2007 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Zákon č. 296/2007 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Zákon č. 306/2008 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Zákon č. 227/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2010. Zákon č. 285/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 2009 s výjimkou ustanovení čl. XVIII a XIX, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2010. Zákon č. 362/2009 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Zákon č. 73/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2011. Zákon č. 138/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2011. Zákon č. 298/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2011. Zákon č. 329/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. Zákon č. 369/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2012. Zákon č. 458/2011 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení č. XXV bodů 1, 4 a 55, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2014. Zákon č. 401/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení čl. X, (tj. přechodná ustanovení ke změně zákona o státní sociální podpoře) které nabylo účinnosti dnem jeho vyhlášení, (tj. dnem 27. listopadu 2012) a ustanovení čl. VIII bodu 2 a čl. XIII bodů 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Zákon č. 500/2012 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou

a) části osmé, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2014,

b) částí deváté  a desáté, které nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů,

c) částí jedenácté až třinácté, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Zákon č. 11/2013 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013. Zákonné opatření Senátu č. 342/2013 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. listopadu 2013. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2014. Zákon č. 109/2014 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2014. Zákon č. 250/2014 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015. Zákon č. 267/2014 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2015. Zákon č. 200/2015 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. září 2015. Zákon č. 145/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 16, které nabyly účinnosti dnem 6. června 2017, a ustanovení čl. II bodů 1, 4 a 5, které nabyly účinnosti dnem 18. listopadu 2017.

Zákon č. 183/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 2017, s výjimkou ustanovení

a) části sto dvacáté šesté čl. CXXVIII, který nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2017, a

b) části třicáté páté čl. XXXV, čl. CLXXXVII bodů 5 a 8 a čl. CCXXIII, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2018. Zákon č. 297/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, a ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Čl. XVII
zákona č. 545/2005 Sb.

Přechodné ustanovení

U zaměstnavatele, který v době od 30. března 2005 do nabytí účinnosti tohoto zákona neuhradil pojistné za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu za zaměstnance, na něhož se vztahuje ustanovení § 3 odst. 8, nemusí toto pojistné zpětně doplácet. U zaměstnavatele, který pojistné podle předchozí věty uhradil, se příslušná částka považuje za přeplatek.

Čl. V a VI
zákona č. 59/1995 Sb.

Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.

Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců.

§ 56 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, stanoví:

Kde se v jiných předpisech používá pojmu "všeobecné zdravotní pojištění", rozumí se tím "veřejné zdravotní pojištění".

Čl. VI
zákona č. 127/1998 Sb.

1. Příslušná zdravotní pojišťovna může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl. I bodu 5 (tj. § 25a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.) tohoto zákona byla učiněna po 29. červnu 1998.

2. Přehled o platbách pojistného podle čl. I bodu 4 (tj. § 25 odst. 3 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.) tohoto zákona se podá poprvé za měsíc červenec 1998.

Čl. II
zákona č. 455/2003 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2004 se použijí předpisy účinné před tímto dnem.

2. Pro placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění osobami samostatně výdělečně činnými za roky 2004 a 2005 se použijí předpisy účinné v tom kalendářním roce, za který se platí.

3. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být v roce 2004 podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2003, se stanoví v procentní sazbě platné ke dni 31. prosince 2003.

4. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se v roce 2004, 2005 a 2006 stanoví v procentní sazbě platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku, a to od měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za předchozí kalendářní rok, až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán takový přehled v dalším kalendářním roce.

Čl. VI
zákona č. 438/2004 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Při stanovení průměrných nákladů podle § 20 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona, (dále jen "zákon") odečtou zdravotní pojišťovny od celkových nákladů na jejich pojištěnce v daných věkových skupinách náklady uhrazené podle § 21a zákona. Obdobně postupuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která spravuje zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění (dále jen "zvláštní účet") podle § 20 zákona (dále jen "správce účtu") při stanovení podílu na standardizovaného pojištěnce podle § 21 odst. 3 zákona.

2. Při stanovení průměrných nákladů na roky 2005 a 2006 podle § 20 odst. 3 zákona odečtou zdravotní pojišťovny od celkových nákladů na jejich pojištěnce v daných věkových skupinách částky, které by jim byly uhrazeny jako nákladná péče za pojištěnce v těchto věkových skupinách podle § 21a zákona v letech 2003 a 2004, pokud by byl v těchto letech § 21a zákona účinný. Obdobně postupuje správce účtu při stanovení podílu na standardizovaného pojištěnce podle § 21 odst. 3 zákona. Při stanovení celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové platby zdravotním pojišťovnám podle § 21a odst. 5 zákona a výše zálohových plateb jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle § 21a odst. 6 zákona v letech 2005 a 2006 postupuje správce účtu tak, jako kdyby byl tento zákon účinný již v letech 2003 a 2004.

3. V roce 2005 správce účtu vypočte celkovou částku připadající příslušné zdravotní pojišťovně z přerozdělení jako součet

a) 35 % částky vypočtené podle § 20 odst. 2 a 3, § 21 odst. 1 až 3 a § 21a odst. 3 až 6 a 13 zákona a

b) 65 % částky vypočtené podle bodu 5.

4. zrušen

5. Částku pro účely bodu 3 písm. b) tvoří součet podílů připadajících na každého pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny, za kterého je od prvního dne příslušného měsíce plátcem pojistného stát, přičemž na takového pojištěnce ve věku do 60 let věku připadá jeden podíl a nad 60 let věku tři podíly. Jeden podíl se vypočte ze součtu 60% pojistného vybraného všemi zdravotními pojišťovnami v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce, celkové platby státu za osoby, za něž je plátcem, penále, pokut a dalších plnění, která jsou na základě zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu tak, že se tento součet vydělí celkovým počtem pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, přičemž se každý takový pojištěnec nad 60 let věku počítá třikrát. Počty pojištěnců, za které je od prvního dne příslušného měsíce plátcem pojistného stát, v členění na pojištěnce do 60 let věku a nad 60 let věku, nahlásí zdravotní pojišťovny správci účtu spolu s ostatními údaji dle § 21 odst. 1 zákona.

Čl. XXV
zákona č. 189/2006 Sb.

 Přechodné ustanovení

Výše penále u pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za dobu před 1. lednem 2007 se řídí předpisy účinnými před tímto dnem.

Čl. LXVII
zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro rok 2009.

2. Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. IV
zákona č. 298/2011 Sb.

 Přechodná ustanovení

1. Pokud právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Správce zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění při výpočtu nákladových indexů podle § 20 odst. 3, nákladné péče a nákladného pojištěnce podle § 21a odst. 2, procentního podílu podle § 21a odst. 5 a výše zálohových plateb podle § 21a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije pro rok 2012 v roce 2011 hodnoty uvedené v § 21a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Správce zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění při výpočtu nákladových indexů, nákladné péče, nákladného pojištěnce, procentního podílu a výše zálohových plateb postupuje v roce 2011, jako kdyby byl § 21a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, účinný již v roce 2010.

Čl. II
zákona č. 109/2014 Sb.

Přechodné ustanovení

V kalendářním měsíci, v němž tento zákon nabude účinnosti, uhradí Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění pojistné za měsíc srpen 2014, zvýšené o částku, kterou činí rozdíl mezi výší pojistného za měsíc červenec 2014, která byla uhrazena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a výší pojistného za měsíc červenec 2014, vypočtenou podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.

Čl. II
zákona č. 145/2017 Sb.

Přechodná ustanovení

Ustanovení čl. II bodů 1, 4 a 5 nabývá účinnosti dnem 18. listopadu 2017.

Ustanovení čl. II bodů 2 a 3, 6 až 9 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

1. Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění vybraných do 30. listopadu 2017 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pro roční vyúčtování úhrady zvlášť nákladných hrazených služeb za rok 2017 se v roce 2018 použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro účely výpočtů souvisejících s přerozdělováním zdravotní pojišťovny ocení náklady na zdravotní služby za rok 2017 podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pro přerozdělení probíhající v měsíci prosinci 2017 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 18. až 30. listopadu 2017 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v prosinci 2017.

5. Pro přerozdělení probíhající v měsíci lednu 2018 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 1. až 31. prosince 2017 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v lednu 2018.

6. Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že nastavitelné parametry přerozdělování se stanoví takto:

a) Seznam farmaceuticko-nákladových skupin

 

Číslo

Kód

Název

Definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv

Vyřazovací pravidla

1

GLA

Glaukom

S01E

 

2

THY

Poruchy štítné žlázy

H03A, H03B

 

3

PSY

Antipsychotika, Alzheimerova choroba, léčba závislostí

N05A mimo (N05AL03, N05AN01), N06DA, N06DX01, N07BB, N07BC51

 

4

DEP

Léčba antidepresivy

N06A mimo (N06AA09, N06AX21)

ne, pokud zároveň PSY

5

CHO

Hypercholesterolémie

C10 mimo (C10AC01, C10BX03)

ne, pokud zároveň DM1, DM2, DMH

6

DMH

Diabetes s hypertenzí

A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01), C07, C08 mimo (C08CA06), C09

 

7

COP

Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic

R03AC18, R03AK03, R03BB

 

8

AST

Astma

R03 mimo (R03AC18, R03AK03, R03BB, R03CA02, R03BC01, R03CC02, R03CC13)

ne, pokud zároveň COP

9

DM2

Diabetes typu II

A10

ne, pokud zároveň DM1, DMH

10

EPI

Epilepsie

N03 mimo (N03AX12, N03AX16, N03AE01)

 

11

CRO

Crohnova choroba, ulcerózní kolitida

A07EA06, A07EC02

 

12

KVS

Srdeční choroby

C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01

 

13

TNF

Revmatické choroby léčené inhibitory TNF

L04AA11, L04AA24, L04AB, L04AC

 

14

REU

Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF

A07EC01, L01BA01, L04AA13, L04AX03, M01CB01, M01CC01, P01BA02

ne, pokud zároveň TNF

15

PAR

Parkinsonova choroba

N04B

 

16

DM1

Diabetes typu I

A10A

ne, pokud zároveň DMH

17

TRA

Transplantace

L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AX01

 

18

CFP

Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreasu

J01GB01 , J01XB01, R05CB13

 

19

CNS

Onemocnění mozku a míchy

L03AB07, L03AB08, L03AX13, L04AA23, M03BX01, M03BX02

 

20

ONK

Malignity

L01 mimo (L01BA01), L03AA, L03AC01, L04AX04

 

21

HIV

HIV, AIDS

J05AE, J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05)

 

22

REN

Renální selhání

B03X, V03AE

 

23

RAS

Léčba růstovým hormonem

H01AC01, H01AC03

 

24

HOR

Hormonální onkologická léčba

L02

 

25

NPP

Neuropatická bolest

N01BX04, N03AX12, N03AX16

 

b) Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví.

c) Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty má hodnotu 107.

d) Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny má hodnotu 181.

7. Na základě nastavitelných parametrů přerozdělování podle bodu 6 se vypočítané parametry přerozdělování pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 stanoví takto:


a) Nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin

Nákladové indexy věkových skupin:

Číslo skupiny (muži):

Nákladový index

Číslo skupiny (ženy):

Nákladový index

1

0,7926

20

0,6420

2

-0,5097

21

-0,5659

3

-0,5999

22

-0,6503

4

-0,6160

23

-0,5818

5

-0,6427

24

-0,5095

6

-0,7183

25

-0,5422

7

-0,7001

26

-0,4135

8

-0,6735

27

-0,3590

9

-0,6448

28

-0,4212

10

-0,6051

29

-0,4667

11

-0,5357

30

-0,4090

12

-0,4182

31

-0,3401

13

-0,2469

32

-0,2886

14

-0,0483

33

-0,2348

15

0,1832

34

-0,0784

16

0,4343

35

0,1191

17

0,5752

36

0,2726

18

0,6427

37

0,4432

19

0,7943

38

0,7461

 

Nákladové indexy farmaceuticko-nákladových skupin:

Číslo skupiny

Kód skupiny

Nákladový index

1

GLA

0,2246

2

THY

0,2533

3

PSY

1,9603

4

DEP

0,8659

5

CHO

0,2838

6

DMH

1,0344

7

COP

1,8142

8

AST

0,8682

9

DM2

0,4561

10

EPI

1,3813

11

CRO

0,9823

12

KVS

1,5601

13

TNF

14,4966

14

REU

0,9963

15

PAR

1,4167

16

DMI

2,1692

17

TRA

4,1426

18

CFP

20,7391

19

CNS

10,1492

20

ONK

17,2183

21

HIV

10,7017

22

REN

41,6000

23

RAS

10,3981

24

HOR

2,2946

25

NPP

2,2671


b) Korekce pro souběh skupin se nestanoví.

c) Zajišťovací konstanta má hodnotu 206 000 Kč.

8. Dosavadní členové dozorčího orgánu podle § 20 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy Dozorčího orgánu podle § 21d odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Dosavadní členové společné kontrolní skupiny podle § 21a odst. 11 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy společné kontrolní skupiny podle § 21c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III
zákona č. 145/2017 Sb.

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu, se zrušuje.